Svátek má: Václav

Komentáře

Zbyněk Fiala

žurnalista

Lesk a bída české informatiky

Český antivirový Avast našel bohatou nevěstu Norton, ale Český statistický úřad zaznamenává pokles kvality přípravy příštích odborníků.

Jak jsme na tom ve světě počítačů? Dobře i špatně. Máme řadu špičkových odborníků v oblasti antivirové ochrany a umělé inteligence. Slušná je vybavenost technikou, na internet dosáhnou tři čtvrtiny obyvatelstva. Jenže stagnuje počet studentů ICT, klesá podíl magistrů a rezervoár odborníků zůstává velice omezený. Na západě Česka vzniká pásmo počítačové bídy, když v pohraničních krajích od Jihočeského až po Liberecký studuje tento obor podprůměrný podíl studentů. Lze to vyčíst z podrobné analýzy Českého statistického úřadu pod názvem Lidské zdroje v informačních technologiích.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/lidske-zdroje-v-informacnich-technologiich-2020

Pokud jde o kvalitu české antivirové ochrany, svědčí o ní relativní úspěch české společnosti Avast. Výraz relativní postihuje jak fakt, že dosáhla obrovského mezinárodního rozšíření, takže uživatele počítá ve stovkách milionů, tak fakt, že přesto dává přednost spojení se zahraničním partnerem. Právě bylo oznámeno, že Avast složí hlavu pod křídla amerického konkurenta Norton za obrovitou sumu 8,6 miliardy dolarů. To máte skoro za 190 miliard korun, neberte to… Všechno je jinak v pohodě, bude to přátelské převzetí, čeští zakladatelé budou přítomni v novém představenstvu. Ocenění společnosti (veškerých akcií) se pohybuje 6 procent nad aktuálním kurzem pražské burzy.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4749766/avast-oznamil-vysledky-za-prvni-pololeti-dohodl-se-s-nortonlifelock-na-fuzi-az-za-86-miliardy-dolaru.html

Avast bude konkrétně převzat společností NortonLifeLock, tedy jednou z dcer americké matky. Fúze bude dokončena za 9 měsíců a vznikne nová společnost s novým názvem, který zatím není znám. Předcházet budou valné hromady obou společností a navazující schvalovací festival. Sídla bude mít společnost dvě, jedno v Praze a druhé v Arizoně (v té části světa, se kterou nás poprvé seznámil Limonádový Joe).

Na stránkách https://10nejlepsichantiviru.cz/ jsem našel Norton na druhém místě a Avast až na desátém z deseti uvedených. U Avastu je zdůrazněna kvalita jeho verze zdarma běžící na stovkách milionů počítačů. Metody tohoto hodnocení jsem nestudoval, ale zaujalo mě, že prvních sedm míst je spojeno s konkrétní obchodní nabídkou.

Kdysi jsem používal jak Norton, tak AVG, ale ten už byl mezitím spolknut Avastem, který mám nainstalován teď. Odborníci mi doporučují slovenský Eset, který v tom hodnotícím seznamu není. Mám ho na jednom zařízení a řekl bych, že ze všech zkoušených nejméně zdržuje. To je parametr, který taky není úplně od věci. Co je vám platno, že máte komp bezpečný, když se kvůli té bezpečnosti nehne z místa.

Služby zadarmo jsou u antivirových společností nutností. Zaprvé to nabízejí všichni a zadruhé potřebujete dostatečně velkou základnu uživatelů, aby vám neunikla žádná novinka ve světě virů. Avast po fúzi s Nortonem má obsluhovat půl bilionu klientů, to už bude opravdu pěkná virová databáze.

Česko tedy zdaleka není informační pouští, avšak průkopníci stojí v čele prořídlých oddílů. Nedávno jsem zaznamenal povzdech jednoho z vedoucích odborníků umělé inteligence, že kapacity jsou omezené, protože základní kádr tvoří asi tisícovka specialistů a další tisícovka doktorandů. Ti prostě nemohou stíhat všechno, co by se po nich chtělo. Dnes by se tato čísla dala trochu navýšit, ale určitě ne řádově. Budoucnost průmyslu, spočívající ve zdvojení aktérů na reálné a virtuální, tak patří hlavně konferencím a obrázkovým knížkám, ale v reálu toho tato hrstička moc nenadělá.


ČSÚ podle zmíněné analýzy lidských zdrojů v informatice vykazuje, že v posledních deseti letech u nás studuje ICT kolem sedmi procent studentů vysokých škol. Přesněji, dlouho to bylo asi 6,7 procenta, ale poslední tři roky to trochu stoupá na loňských 7,2 procenta. Tři čtvrtiny z toho jsou však jen bakaláři, úroveň, které jsme kdysi říkali vyšší střední. Řaďáci. Magistrů bývala většina, roku 2001 dokonce dvě třetiny, ale pak přišel prudký obrat. Může to být důsledek toho, že roste zájem, ale nejsou lidi. Nevím. Nicméně jde o podstatnou informaci, která se skrývá dost nenápadně za údajem o průměrném podílu studentů ICT na vysokých školách.

Další zajímavý údaj se týká vysokého podílu cizinců mezi těmito studenty, byť většinou jde o „cizince“ čili Slováky. Může to vypovídat o mezinárodní pověsti našich škol, ale také o nižších nákladech studia na českých vysokých školách. Obojí je pozitivní i z pohledu domácích zájemců. Zneklidňující je naopak rozložení domácích studentů ICT podle krajů, kde ČSÚ sleduje podíl v populaci 20-29 letých.

 

Studenti ICT oborů na vysokých školách podle bydliště, (% populace 20–29 letých v kraji) 2020

Zdroj: Český statistický úřad podle MŠMT

Vypadá to jako vznikající pásmo informační bídy, dokonce i v krajích, kde jsou jinak silné regionální univerzity. Komu by mělo svitnout? Vládě? Ministerstvu (a kterému)? Krajům? Voličům?

V mezinárodním srovnání se podíl studentů ICT na českých vysokých školách nachází nad průměrem EU, konkrétně jsme 9., ale za povšimnutí stojí, že jsme třeba pod Maďarskem nebo Rumunskem. Žebříček vedou Finové, kde je tento obor skoro dvakrát intenzívnější, spolu s Estonci, spojenými stejným jazykem. Tento severský efekt pozvedl i Lotyšsko. Překvapuje extrémně nízký podíl studentů ICT ve Francii nebo Itálii. Možná s tím začali dříve a zásoba už narostla, nebo jen počítají jinak.

Uvedená analýza obsahuje také výsledné počty odborníků ICT v Česku, což mohlo být docela těžké statistické cvičení, protože se opírá o výběrové šetření pracovních sil. Statistici proto trochu ustoupili a místo individuálních ročních počtů nabízejí klouzavý průměr za tři roky, aby to tolik nelítalo. Tyto průměry ukazují, že podíl ICT odborníků na celkovém počtu zaměstnaných osob za posledních pět let mírně vzrostl z 3,7 procenta na 4,0 procenta, tedy na 209 300 (přepočtených) osob. Manažeři a specialisté tvoří polovinu tohoto počtu (108 400). Jak to srovnat s tím, že mezitím prudce poklesl podíl magistrů ve vzdělávání, je záhada. Na tento efekt možná teprve čekáme.

Zbyněk Fiala

vasevec.cz