Svátek má: Marta

Komentáře

Jiří Valenta

poslanec PS PČR (KSČM)

Předvolební marasmus koaličních stran

Parlamentní volby se kvapem blíží a politické subjekty, dominující politické scéně, nyní životně "přisáté na tučné státní vemeno", se již začínají obávat o "své doposud jisté".

Správní a dozorčí rady státních firem, významné státní úřady či akciové společnosti s majetkovým podílem státu jsou totiž naplněny, až po "samotný okraj", koalizujícími straníky a  účelovými sympatizanty. A to na všech možných úrovních a představitelných postech managementu a řízení!

S rostoucí předvolební horečkou se začíná rozehrávat také tradiční zápolení o voliče. Ti většinoví  ale nemohou být, po čtyřletém panství ideově nesourodého, o to více však pragmaticky poslepovaného pachtu ČSSD, ANO a KDU-ČSL, s dosaženým sociálně ekonomickým statusem  spokojeni.

Je sice  faktem, že státem realizovaná zátěž života jedince a skupin není, jako po předchozích vládách prokmotrovsky dezorientované pravice, v zosobnění ODS a TOP 09, tolik extrémní, avšak k nějakému významnějšímu uspokojení je i dnes skutečně daleko. Nezdravý stav vytvořený ve společnosti se dá doložit nejen loňským vzestupem nových exekucí o čtvrtmilionu, ale i obtížně překonatelnou hranicí příjmové chudoby.  Nad tu nedosáhne deset procent obyvatelstva, a tedy každý desátý Čech žije v bídě. Osobně se domnívám, že přesně zde nás chtěli někteří aktivisté, sami dlouhodobě profitující v klientelistických partičkách kolem Václava Havla a Václava Klause, i přes jejich názorově zcela opačná vyjádření v "polistopadových letech", mít!

Současná vláda občany nabízenou šanci bohužel nevyužila, vlastně jen sofistikovaně a populisticky zneužila příznivé fáze jednoho z hospodářských cyklů, kterými je nejen majetkově, ale také příjmově a zejména morálně, nevybalancovaný kapitalismus, již po dlouhé desítky let, lidstvu na planetě neblaze "proslaven".

A tak zejména v příčinné souvislosti s předvolebním kláním, nebývá již dne, kdy by nebyla médii rozmazávána nějaká ta osobní selhání či kauza spjatá s tím, či oním, představitelem oligarchova bezideového hnutí, nebo s tím či oním protagonistou sociální demokracie. Zjednodušeně: "Babišovo Čapí hnízdo", střídá "Zimolova pětimilionová chata", a tak stále dokola,  ve frekvenci a rozsahu přesně podle mustru, kdo  která média zrovna vlastní či ovládá.

Ani se tak nechce věřit Faltýnkovu, snad jen u nás možnému, gigantickému střetu zájmů, jenž bude nesjpíše výmluvnou ilustrací dvouprocentního zkrácení dotací u všech příjemců, kteří měli ve Státním zemědělském a intervenčním fondu svého zástupce. Podle vyjádření Evropské komise bude možná tento zájmový střet stát naši zemi kompenzačních 22 milionů korun, což zcela přirozeně může těžko vyvážit skvostný dotační přinos Agrofertu ve výši půldruhé miliardy, který první místopředseda ANO, ve své dvojjediné roli, nejspíše spolehlivě ohlídal.

Zatímco miliardářovo hnutí  je již i veřejně pojímáno jako politická divize Agrofertu a točí se tak kolem něj zejména problémy a podezření hospodářského charakteru, jako jsou například daňové úniky či podezřelá výběrová řízení, jeho koaliční partner ČSSD se zase, podle některých zainteresovaných, doslova topí v politické korupci. Sociálně demokratická poslankyně Pavlína Nytrová v prohlášení, zaslaném ČTK, dokonce uvedla, že ve straně je politická korupce přítomna na všech úrovních a bují zde podivné způsoby, styl a nekalé praktiky. Projevuje se to potom  "trafikami"či podporou lidí, kteří v zastupitelstvech často hlasují v neprospěch voličů. V poslední době byl například takto "obstarán"generál Laube, autor kontroverzní policejní reformy, jemuž vřelou náruč otevřel státní podnik Česká pošta, kde v minulosti  našli svůj "azyl" i exministr dopravy Žák či bývalá vedoucí Rathova sekretariátu Barbora Snopková Haberová, podle médií disponující  vazbou na užší vedení ČSSD.

Ve vládní koalici jsou však zakomponováni ještě lidovci, a na ty bych opravdu, v tomto výčtu útrpnosti, nerad zapomněl! Jejich nevídaná sounáležitost s církvemi, cílená v jasný neprospěch českého národa a jeho státu, lačně orientovaná na restituovaný majetek, který jim ostatně v mnohých případech ani nepatřil, tristně dobarvují veřejná antivlastenecká vystupování některých jejich představitelů. Co jiného, než něco velice nehezkého, si můžeme myslet, když jsme setrvale konfrontováni s postoji ministra kultury Hermana a místopředsedy vlády Bělobrádka?! Nezainteresovanému by mohlo být skoro až líto, že není vysídlenec na základě dekretů prezidenta Beneše, či plně oddaným členem sudetoněmeckého, z části revanšisticky, tedy s vizí jakési odplaty válečným vítězům,  koncipovaného Landsmannschaftu. O obhajobu jeho zájmů by bylo určitě postaráno!
     
Jiří Valenta