Svátek má: Květoslava

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Většina spolků nemá v pořádku zápisy ve spolkovém rejstříku

Problematika evidence právnických osob soukromého práva byla sjednocena s účinností od 1. 1. 2014 do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Nová úprava platí pro všech šest veřejných rejstříků – spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností, normuje základní principy jejich vedení, jakož i řízení ve věcech veřejných rejstříků.

Tyto rejstříky vedou rejstříkové soudy. Příslušným rejstříkovým soudem je krajský soud, v jehož obvodu sídlí daná právnická osoba nebo pod který spadá daná podnikající fyzická osoba, pokud by další zákon neurčil příslušnost jiného soudu.

Jedním z veřejných rejstříků je spolkový rejstřík, do kterého se zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů, pobočné spolky a další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon. Do spolkového rejstříku jsou zapisovány osoby, jejichž evidenci před účinností zákona č. 304/2013 Sb., zajišťovalo Ministerstvo vnitra.

V současnosti je ve spolkovém rejstříku zapsáno velké množství neaktivních subjektů. Tento stav pak působí nepřehlednost, neaktuálnost a zahlcenost registru, čímž je snížena jeho využitelnost. Podle analýzy Ministerstva spravedlnosti z minulého roku vyplývá, že u 54, 4 % spolků není (v rozporu se zákonnými požadavky) evidován údaj o členech statutárního orgánů. Konkrétně z celkového počtu 98 458 zapsaných spolků chybí údaj o členech statutárního orgánu u  53 570  spolků a prázdnou sbírku listin má 49 802 spolků. U pobočných spolků je situace podobná, z 26 779 zapsaných chybí údaj o členech statutárního orgánu u 10 493 a prázdnou sbírku listin jich má 7 521.

Jak vyplývá ze zprávy Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, důvody tohoto stavu jsou jednak historické a jednak jsou způsobeny neznalostí, nezájmem a chybami v evidenci.

Z hlediska historického, lze mít za to, že velká část dříve občanských sdružení zanikla ještě před 1. 1. 2014, a to v zásadě postupem podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů (déle jen „zákon o sdružování občanů"), tj. dobrovolným rozpuštěním. Jelikož se však o této skutečnosti nedozvědělo Ministerstvo vnitra (nebylo obeznámeno dle § 12 odst. 2 věta druhá zákona o sdružování občanů), které vedlo evidenci občanských sdružení, přešla tato již zaniklá sdružení do režimu spolků a tedy spolkového rejstříku [§ 3045 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník") a § 125 rejstříkového zákona].

Část občanských sdružení sice formálně nezanikla, ale nevykonávala činnost již dlouho před 1. 1. 2014. I tyto osoby tak přešly pod spolkový režim.

Dále se lze domnívat, že určitá část dřívějších organizačních jednotek občanských sdružení byla převedena do režimu pobočných spolků, ačkoli ve skutečnosti nešlo o právnické osoby. Podmínkou právní subjektivity organizační jednotky totiž byla existence příslušných ustanovení stanov občanského sdružení [§ 6 odst. 2 písm. e) zákona o sdružování občanů]. Na rozdíl od občanského sdružení, které vznikalo registrací ([§ 6 odst. 1 zákona o sdružování občanů), organizační jednotka vznikala schválením stanov, respektive změny stanov (případně postupem dle stanov).



Je třeba si pak uvědomit, že byť podle § 9 odst. 2 zákona o sdružování občanů Ministerstvo vnitra mělo vést v evidenci jen ty organizační jednotky, které byly oprávněny jednat svým jménem, v některých případech mohlo dojít k nesprávné registraci i určitých složek občanských sdružení, které ve skutečnosti právní subjektivitu neměly, což bylo zjistitelné pouze kontrolou stanov. I tyto non-subjekty pak byly převzaty do spolkového rejstříku, do režimu pobočného spolku (§ 3045 odst. 2 občanského zákoníku).

Problematickým aspektem nefunkčních právnických osob je to, že jejich původní členové či členové jejich statutárních orgánů o trvajícím formálním zápisu daného spolku patrně vůbec nevědí. Tzn. osoby, které by mohly stávající stav napravit, o něm nemají znalost.

I pokud pak osoby v těchto spolcích dříve angažované o stávajícím stavu vědí, nejeví se z jejich perspektivy důvodné či nutné jej jakkoli aktivně řešit. S tím souvisí i fakt, že případné řešení je relativně náročné.

Neznalost zákonných povinností ze strany spolků a jejich nezájem je dalším problémem vedle toho historického.

Zcela určitě je v množině zapsaných spolků, u nichž není veden údaj o statutárních orgánech (tj. asi 61 000 spolků), stále velké množství těch, které stále fungují a fakticky vykonávají svou činnost.

V těchto případech tedy jde pouze o určitou občanskou neposlušnost či spíše neznalost zákonných povinností (zejména § 3041 odst. 2 občanského zákoníku, respektive § 122 odst. 2 rejstříkového zákona), pro kterou spolky dosud neuvedly zápis ve spolkovém rejstříku do souladu s požadavky zákona.

V této souvislosti musíme ale vzít v úvahu, zda i u spolků, u kterých je zapsán údaj o statutárních orgánech (tj. asi 64 150 spolků), jsou zapsány i další povinné údaje podle zákona č. 304/2013 Sb., včetně povinnosti toho, co se má ukládat do sbírky listin. Výsledek, množina těch spolků, které mají vše v pořádku, nebude moc početná.

Ministerstvo spravedlnosti sice hledá způsoby jak stávající stav napravit, ale v dohledné době to asi nebude. U spolků, které stále vyvíjejí činnost, by to hlavně měl být jejich zájem. Podle zákona č. 304/2013 Sb., § 9 odst. 1: Jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací. A neměli bychom ani přehlédnout následky porušení povinnosti předložit listiny § 104, § 105 a § 106, u kterého upozorňuji zejména na odst. 2: Má se za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105, porušuje péči řádného hospodáře.

Zdeněk Ertl