Svátek má: Blanka

Komentáře

František Roček

novinář a spisovatel

Za 11.září Američané zaplatili již přes 6 bilionů dolarů

<< SERIÁL (2) >>11. září 2001: Opět nastává 11. září a na média se snáší úkol vyprodukovat něco o tom, že 11.září 2001 došlo k útoku na civilizaci: Krutí atentátníci rozbourali 2 mrakodrapy v New Yorku a načechrali jedno křídlo komplexu Pentagonu, a způsobili smrt téměř 3 000 lidem.

Ale nebudou psát, že teroristický útok z 11. září 2001 se plánovačům povedl doslova fantasticky. Vyprovokoval USA ke zbrklým a velmi nákladným reakcím, které natolik destabilizovaly střední Asii a Blízký východ, že z nastalého chaosu z dlouhodobého hlediska budou mít prospěch především fašisté - islamisté.

Ale nikdo to netušil, když se prezident Bush mladší pasoval na dirigenta pomsty. Sliboval organizátorům útoků, že pomsta bude nekompromisní. Cíl pomsty měl hned po ruce: Členové Al Kajdy v Afghánistánu prohlásili jen několik minut po nárazu letounu do Pentagonu, že únosci postupují podle „doktorova plánu". Bin Ládinův nejbližší spolupracovník Ajmán Zavahrí, egyptský lékař, měl přezdívku "doktor". CIA a FBI měly také důkazy o tom, že nejméně tři z devatenácti únosců byli spojeni s milionářským islamistickým fašistou bin Ládinem a jeho výcvikovými tábory v Afghánistánu. Tím pádem o cíli trestné výpravy bylo rozhodnuto.

Začátek katastrofy

Dnes s odstupem času v září 2020 není pochyb, že trest za tento útok se paradoxně přesunul především na bedra Američanů a na jejich úslužné podržtašky z Velké Británie, a později i na další drobné kámoše Američanů v NATO, třeba kontingent vojáků z ČR.

Přitom již od 12. září v americké vládní administrativě i v médiích zazněla varování, že uvažovaný útok na Afghánistán může skončit hodně nepříjemně. Dokonce i v Bílém domě nebyli všichni afghánskou alternativou nadšeni.

Cituji z dobového textu: „V jednu chvíli - když se hovořilo o rizicích spojených s jakoukoli operací v Afghánistánu - někdo řekl, že to pravděpodobně nebude stejné jako na Balkáně (právě tamní etnická nenávist zaneprázdnila Clintonovu administrativu po většinu jejího funkčního období). Poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Riceová řekla, že problém afghánského regionu je tak komplikovaný, že si ještě "budeme přát, aby to byl Balkán"…“ (Lidové noviny, 14.2.2002, Dan Balz, Bob Woodward, z článku „Bush řeší otázku: zaútočíme na Irák?“, 4. část seriálu listu The Washington Post popisující 14. a 15. září: dny, kdy byla určována strategie protiteroristické kampaně).

Začátek konce

Již 12. září 2001 se v Bílém domě dohodli, že psychoterapie Američanů pomstou bude provedena na území Afghánistánu proti bin Ladinovi, a tím pádem i proti vládnoucímu Tálibánu.

Posuňme se o 19 let dále: Začátkem roku 2020 se Američané dohodli s Tálibánem, že hodí flintu do žita a v letech 2020 a 2021 stáhnout zbytek svých vojáků výměnou za vnitroafghánské mírové rozhovory mezi prozápadní vládou a Talibanem. Výsledkem nakonec bude dominance Tálibánu a menší občanská válka proti oblastem, které se nebudou chtít Tálibánu podvolit.

Dohoda s Tálibánem, že vojsko USA opustí Afghánistán, a s nimi i podržtaškové z NATO, znamená v očích tzv. obyčejných muslimů, že muslimský odpor vyhnal nepřítele, který měl absolutní mocenskou a technickou převahu. Odchod vojáků USA z Afghánistánu bude vnímán očima fotbalových fanoušků: Bude to vítězství muslimů vůči nevěřícím psům.



Téměř se udávili mocí

V polovině září 2001 slyšeli a viděli na TV obrazovkách znamenajících svět prezidenta George Bushe mladšího. Povídal o tom, že útok proti teroristům nebude mít podobu jedné bitvy, ale série rozhodujících akcí proti teroristickým organizacím a těm, kteří je podporují. Nečekal, že se pomsta za 11. září protáhne na dvě desetiletí a bude zarámována kapitulací vojsk USA a NATO v Afghánistánu, což předtím postihlo sovětskou armádu…

Tehdejší pomsta se měla rozmáchnout celosvětově proti teroristům a celosvětově krachuje.

Tento pohled nevyplývá z nějakého proruské či pročínského postoje, ale je to ryze americký pohled (zaštítěný např. Brown University a Boston university).

Americká akademická reakce: Mezi lety 2001 až 2020 (publikováno 13.11.2019 v rámci projektu „20 Years of War“ na Watson Institute, Brown University) celkové výdaje související s válkou proti terorismu do roku 2020 a povinnosti spojené se zabezpečením veteránů představují 6 409 miliard USD čili 6,4 bilionu dolarů.

Do bláznivého konceptu mladšího Bushe nespadal jenom Afghánistán, ale i Pákistán, Irák a z něho se vylíhnuvší Islámský stát, také Jemen a podpora občanské války v Sýrii.

Výsledky boje proti teroristům jsou směšné. Dvě ikony posvátného boje proti teroristům se změnily v záchodové mísy: USA rozvrátily Irák a utekly, ponechali tam symbolický kontingent, Afghánistán znamená stejný krach. Jinde je výsledkem jenom víření prachu.

Nakonec lze na operetní válku s terorismem pohlížet jako na dobrý kšeft. To je jediný pozitivní aspekt, jak ukazuje článek o  komercializaci válek po 11. září (Heidi Peltier, Bostonská univerzita, 30. června 2020) v němž se mj. tvrdí, že od 11. září 2001 vojenské výdaje USA rychle rostly, stejně jako část těchto výdajů pro vojenské dodavatele.

Smluvní společnosti dodávají různá zařízení, staví a opravují infrastrukturu po celém světě, poskytují služby a dokonce nahrazují vojáky v mnoha válečných zónách. Pentagon za uzavření smluv tohoto typu zaplatil stovky miliard dolarů. V roce 2019 o neuvěřitelných 164% více než v roce 2001.

Dvě desetiletí prodali vládní úředníci, soukromé společnosti a konzervativní think tanky myšlenku, že vojenští dodavatelé snižují náklady, ale ve skutečnosti růst vojenských kontraktů zvýšil celkové náklady na vojenské operace. Jedná se o kamuflážní ekonomiku, protože americká vláda použila komercializaci (často nesprávně označenou „privatizaci“) armády jako maskování, zakrývající skutečné finanční a lidské náklady na americké války po 11. září. Pokud jde o lidské náklady, v roce 2019 to bylo 53 000 amerických dodavatelů (a kontraktorů čili žoldáků) ve srovnání s 35 000 americkými vojáky na Středním východě. Od americké invaze do Afghánistánu v roce 2001 zemřelo odhadem 8 000 amerických dodavatelů a kontraktorů, kromě přibližně 7 000 amerických vojáků.

V jiné studii ( Human Cost of Post-9/11 Wars: Direct War Deaths in Major War Zones, Afghanistan and Pakistan (October 2001 – October 2019) vyčíslili lidské náklady na války po 11. září v hlavních válečných zónách, v Afghánistánu a Pákistánu (říjen 2001 - říjen 2019), Irák (březen 2003 - říjen 2019), Sýrie (září 2014 - říjen 2019), Jemen (říjen 2002 - říjen 2019) a v dalších oblastech, autorky Neta C. Crawfordová a Catherine Lutzová takto:

V úhrnných číslech všech zúčastněných, tedy včetně civilních obětí, zemřelo v Afghánistánu 157 000 osob, v Pákistánu 66 000, v Iráku od 276 000 do 308 000, v Sýrii 179 000, v Jemenu 90 000. V dalších oblastech zemřelo na 600 amerických vojáků a dodavatelů/kontraktorů.

Za migraci z těchto zón do EU z větší části mohou USA, zvláště z Afghánistánu a Iráku.

Americká administrativa se téměř udávila mocí, protože ohromné výdaje za tuto spanilou jízdu byly pořízeny na dluh. Výsledek je prakticky nulový.

František Roček