Svátek má: Naděžda

Komentáře

Zbyněk Fiala

žurnalista

Zvládli bychom dvakrát víc

Roku 2030 mohou obnovitelné zdroje poskytovat dvakrát víc elektřiny než dnes a k tomu ještě třetinu veškerého tepla.

Potenciál na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu máme a budeme jej potřebovat. Rádi po nich sáhneme, až bude roku 2030 velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok, který by je nahradil, tu stát nebude, připomíná česká Komora obnovitelných zdrojů energie. Bez většího podílu obnovitelných zdrojů to prostě nemůžeme zvládnout.

České oborové sdružení KOZE znovu vstupuje do debaty o energetické budoucnosti republiky. Čísla, která v úterý v Praze komora nabídla novinářům, ukazují, že zatím existují tři scénáře a jejich rozpětí je vskutku extrémní. Dolní okraj – a opravdové dno - představuje návrh Národního energeticko-klimatického plánu do roku 2030, který předložila česká vláda. Počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny pro konečnou spotřebu z dnešních 13,6 procenta na pouhých 14,2 procenta, tedy prakticky o nic.


Popravdě řečeno, jsme tím směšní. Podíly obnovitelných zdrojů prudce narůstají po celém světě. Roku 2050 mají dosahovat v Číně 62 procent, v USA 55 procent a v EU, která nyní znovu zopakovala záměr být lídrem v boji proti klimatickým změnám, 87 procent. Drtivá většina členských zemí EU se také zavázala, že roku 2050 dosáhne klimatické neutrality. Není proto divu, že když jsme poslali náš plán Evropské komisi, narazili jsme na pobouřenou reakci.

Navrhují nám, abychom to zvedli aspoň na 22,5 procenta. Avšak to by neměl být problém. Podle nejnovější analýzy KOZE, která na tom pracovala s ústavy Akademie věd a dalšími odbornými pracovišti, můžeme dosáhnout i dvakrát vyššího podílu spotřebované elektřiny z obnovitelných zdrojů, než je vládou navrhováno dnes. Zvládli bychom 28,2 procenta, informoval v Praze novináře předseda KOZE Štěpán Chalupa. A to je scénář pouhé „střední“ náročnosti.

Zamrzlý vývoj obnovitelných zdrojů, jak jej zatím plánuje česká vláda, je nesmysl z mnoha důvodů. Také nás budou postihovat stále častěji vedra, bouře, kroupy či potopy, pokud se nepodaří snížit emise skleníkových plynů, které se podílejí na globálním oteplování. Nemůžeme čekat, že to udělá někdo za nás, nemůžeme si dovolit pověst černých pasažérů. Ostatně, nemůže si to dovolit ani dnešní politická reprezentace, pokud nechce, aby ji protestující mladá generace v příštích volbách smetla.

Vedle toho však nesmíme stát stranou technologického přezbrojování, které si přizpůsobí i navazující obory. Najednou zjišťujeme, jak Škoda začala spěchat s elektrickými auty. Tempo jejich nástupu ji prostě zaskočilo. V Evropě se počítá s tím, že roku 2040 bude jezdit na elektřinu také 80 procent autobusů. A vývoj elektrických kamionů postoupil do fáze, když už by se daly pomalu objednávat.


Ta hlavní trendová změna se však odehrává ve zdrojích. Podle analýz agentury Bloomberg New Finance, která se věnuje investicím do tohoto oboru, má transformace energetiky tři hlavní hnací síly – stále nižší ceny zařízení pro fotovoltaické a větrné elektrárny a klesající náklady akumulace energie, hlavně tedy baterií. Nám se do toho trochu vložil i kůrovec. Vyholené smrkové lesy odhalily spoustu míst, kde už by dnes větrník nikomu nevadil, zvláště, kdyby se na investici podíleli lidé z blízkých obcí, aby z toho taky něco měli.

Ceny zařízení jdou tak rychle dolů, že nové velké fotovoltaické elektrárny už brzy žádnou podporu nebudou potřebovat a budou konkurenceschopné, informoval Martin Bursík, který působí v KOZE v roli poradce. Mohou vyrůstat na skládkách nebo nad továrenskými halami, kde je to žádoucí. Ale mnohem více si slibujeme od malých decentralizovaných zdrojů na střechách pro domácnosti a obce. Ty se bez podpory neobejdou, alespoň na začátku.


Jak uvedl Štěpán Chalupa, spousta lidí by o fotovoltaiku na střeše stála, ale nemají na to. Zatím největší brzdou všech domácností je nedostatek peněz na tak velkou investici. Museli by to předfinancovat, protože dotaci dostáváte až po instalaci a zaplacení. A lidé běžně nemají ani na tu část investice, která zbývá po podpoře. Získat bankovní úvěr je přitom nemožné nebo velmi složité.



Některé kraje už jsou na tom lépe. Chalupa připomněl, že v Moravsko-slezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji to mají zařízeno tak, že když žadatel přijde pro dotaci, dostane zároveň půjčku, takže nemusí mít v kapse ani korunu. To je nejlepší forma podpory, protože instalaci může splácet až za provozu, částí z toho, co by jinak platil za elektřinu. Půjčka s garancí pro domácnost s nižšími příjmy je proto podle názoru KOZE lepší než zvyšování dotace a může výrazně zvýšit počet instalací.

Nikdo neví, proč se plány české vlády drží tak při zdi. Samozřejmě, plán je plán, a realita může být jiná. Když to dopadne líp, bude větší radost. Jenže to není tak samozřejmé, varuje Chalupa. Pokud se chceme hnout z místa, musíme změnit spoustu předpisů. Instalace několika panelů na střechu nesmí vyžadovat papíry jak pro jadernou elektrárnu. Stát by se musel zaměřit na zjednodušení prostředí a spoustu dalších potřebných změn. Když to nebude priorita, nikdo to neudělá.

Debata byla pochopitelně i o nákladech takové operace. V zásadě hlavním zdrojem peněz do transformace energeticky by měly být výnosy z obchodování s emisními povolenkami. Už nebude možné je rozdávat zadarmo, jak jsme to udělali roku 2011. Předstíralo se přitom, že peníze, které elektrárny ušetří, dají do energetiky budoucnosti. Místo toho však šla většina těchto zdrojů na prodloužení životnosti uhelných elektráren. Mají nás zakotvit v minulosti ještě o něco déle.


Novináři byli zavaleni spoustou čísel, která si vyžádají nějaký čas, než se je podaří strávit. Avšak jsou to čísla jen o energetice, zatímco celková změna je daleko hlubší. Například to, čemu říkáme decentralizace energetiky s nástupem nové kategorie výrobců prosumers, tedy výrobců pro sebe, zmenší podíl toho, co se prodává na trhu. Lidi se budou mít líp, budou mít zajištěnou stálou cenu elektřiny, která bude nepochybně výrazně nižší než cena z případného jaderného zdroje. Jenže méně elektřiny na trhu znamená menší HDP. Lidi se budou mít líp, ale ekonomika bude paradoxně vypadat hůř.

To může být jeden důvod, proč se to dnes někomu ve vládě zajídá. Jakmile totiž v obcích zvládnou větší samostatnost v energetice, mohou o tomtéž uvažovat i v potravinách, dopravě, bydlení a bůhví v čem dalším. Lidé dole budou mít víc svobody, v ekonomice bude víc demokracie, ale přinese to horší čísla. Na centrální úrovni se nebude čím kasat.


Samozřejmě, že konkurence jaderné elektrárně je další důvod. Podle dnešních odhadů lze jadernou elektrárnu zaplatit jen tak, když zvedneme prodejní cenu elektřiny nejméně na dvojnásobek, spíše na trojnásobek. Možná, že se tam vyšplhá i cena na burzách, ale to může být jedno těm, kdo mají elektřinu vlastní, protože si ji vyrábějí na střeše. Jenže k čemu je nám cena, když za ni nikdo nechce nakupovat? Proto může být snaha nedovolit lidem jinou možnost, aby se případnému investorovi do naší jaderné energetiky mohlo nabídnout financování v podobě prodeje českého energetického trhu. Co utržíte, je vaše. Tím by se prodala i naše energetická suverenita.

Ale možná jsou tu i krátkodobější zájmy. Vytřískat z uhlí co nejvíc, dokud to jde. Vždycky, když se v ČR děje něco extrémního, stojí za tím nějaká silná zájmová skupina, která nemá žádnou protiváhu. Může dostat, co ji napadne. Dokonce nějakým záhadným způsobem přesvědčí naše vládnoucí velmože, aby moudře přikyvovali, že je to tak dobře. Ať ti nebo ti, to je jediná věc, ve které vládne v národě jednota.

Zbyněk Fiala