Svátek má: Michal

Regiony

Velikost textu:

UP vyvinula nástroj k prognóze nádoru mízních uzlin

UP vyvinula nástroj k prognóze nádoru mízních uzlin

Velmi rychle a mnohem přesněji než dosud si budou moci lékaři spočítat na online kalkulačce, jakou prognózu má před sebou jejich pacient s difuzním velkobuněčným lymfomem, nejčastějším druhem nádorového onemocnění mízních uzlin.

Univerzita Palackého v Olomouci
20.září 2014 - 15:03

Umožní jim to nový klasifikační systém neboli skóre, jenž je výsledkem spolupráce hematoonkologů a matematiků z Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Vychází z dosud nejkomplexnější analýzy údajů o pacientech s touto diagnózou. Olomouckenovinky.cz o tom informoval mluvčí UP Radek Palaščák.

Nový systém roztřídí pacienty do tří skupin podle toho, jak velké riziko úmrtí jim hrozí. „Tato informace umožňuje lékaři lépe se rozhodnout, jak stanovit či upravit léčbu, pokud to stav nemocného dovoluje. Je to ale zpráva i pro pacienta, který by měl být poučen,“ uvedl Vít Procházka z hemato-onkologické kliniky olomoucké lékařské fakulty a fakultní nemocnice.

Kvalitní prognóza je důležitá pro volbu léčebného postupu. Správná a včasná léčba zase zvyšuje šance nemocných na uzdravení.

Přesnější prognózy se dočkají hlavně pacienti s difuzním velkobuněčným lymfomem starší 60 let, které nemoc postihuje nejčastěji. Paradoxně právě pro ně nebyly dosavadní klasifikační systémy ideální.

„Základními faktory pro výpočet skóre je věk pacienta, objem nádoru i celková tělesná kondice. Když máte k dispozici dostatek kvalitních dat, zjistíte, že u starších pacientů mají některé faktory jinou váhu než u mladších nemocných. K tomu jsme při vytváření systému přihlédli, a proto u starších pacientů funguje lépe než dosud používaná skóre,“ vysvětlil Procházka.

Klíčová byla spolupráce onkologů s matematiky. „Využili jsme standardní predikční metody. Matematické řešení nebylo až tak složité. Náročné bylo najít s lékaři společnou řeč, vnořit se do jejich problematiky. Konečný výsledek je ale poměrně jednoduchý, v tom je jeho síla,“ řekl Tomáš Fürst z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty.

Vědci z Univerzity Palackého regulují růst rostlin


Výsledek společného snažení olomouckých akademiků by nebyl možný bez využití kvalitních údajů. Ty poskytla Kooperativní lymfomová skupina pod vedením Marka Trněného, jejíž členové databázi aktualizují již 15 let. Olomoučtí vědci z ní využili data o 400 pacientech s difuzním velkobuněčným lymfomem, kteří podstoupili obdobnou léčbu.

Článek o novém systému vědecký tým publikoval v odborném časopisu Plos One. Nyní autoři očekávají nejen širokou diskuzi, ale i využití skóre v celosvětovém měřítku. Vědci jeho fungování ověřili na českých pacientech, podle nich ale není důvod, aby nefungoval i v cizině.

„Postavit prognostické skóre je takový svatý grál. Je to složitý a také velmi ambiciózní úkol. Pokud se ve světě uchytí, přinese to obrovské renomé. Motivem celé práce ale bylo umět přesněji stanovit prognózu nemocného, a díky tomu přistoupit k cílené léčbě,“ uzavřel Procházka.

Vědci z Univerzity Palackého regulují růst rostlin

Výskyt maligního lymfomu v populaci stoupá s věkem. Projevuje se mimo jiné zvětšením mízních uzlin. Ročně v Česku přibude kolem 1500 pacientů s touto diagnózou, z nichž přes 40 procent tvoří nemocní s difuzním velkobuněčným lymfomem. Šanci na uzdravení má zhruba 75 procent z nich.

(iza, foto: Darwinek/Wikimedia)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: