Svátek má: Ondřej

Byznys

Velikost textu:

Americká inflace ukázala na ústup poptávkových tlaků

Americká inflace ukázala na ústup poptávkových tlaků

Hlavními ekonomickými údaji tohoto týdne byly ty z USA. Americká inflace byla v říjnu oproti očekávání mírně nižší. V meziročním vyjádření došlo k jejímu poklesu ze zářijových 3,7 % na 3,2 %, zatímco tržní konsensus činil 3,3 %.

Ilustrační foto
19. listopadu 2023 - 09:20

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v USA stagnovaly. Na nižší cenovou dynamiku působil především meziměsíční pokles cen energií ovlivněný zlevněním surové ropy, a částečně také mírně nižší ceny zboží. Ceny ojetých automobilů se nadále snižovaly. To však bylo na druhou stranu kompenzováno především pokračujícím a stále poměrně rychlým růstem cen služeb a v menší míře pak také zdražením potravin. Na růstu cen služeb se velkou měrou nadále podílely položky spojené s bydlením. I tak ale jádrová inflace skončila ve srovnání s konsensem o desetinu níže, což se týkalo jak meziměsíční, tak i meziroční dynamiky, komentuje Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Meziroční jádrová inflace zpomalila ze zářijových 4,1 % na 4,0 % v říjnu. Bez kategorie bydlení však byla meziměsíční dynamika cen (jádrových) služeb nejnižší od letošního července a oproti září byla třetinová. To je dobrá zpráva pro americký Fed, když právě oblast služeb v kombinaci se stále silným, ač postupně chladnoucím trhem práce představuje pro tamní centrální banku největší riziko z hlediska jejího úsilí o návrat inflace na dvouprocentní cíl. O poznání nižší dynamiku ve srovnání s odhady navíc v říjnu vykázaly také ceny průmyslových výrobců. Dílčí ochlazení poptávky je již patrné i ve vývoji maloobchodních tržeb. Navzdory tomu ale jejich říjnový vývoj pozitivně překvapil. Meziměsíčně byly celkové tržby nižší o 0,1 %, když byl očekáván hlubší pokles o 0,3 %. Údaj za září byl navíc revidován směrem vzhůru, a to z již tak výrazných +0,7 % m/m na 0,9 %. Americká průmyslová produkce se pak v říjnu meziměsíčně propadla o 0,6 %, když se čekal pokles o 0,4 %. Na to působily zejména stávky v automobilovém průmyslu.


Zpřesněný odhad HDP potvrdil mezičtvrtletní pokles ekonomiky eurozóny v Q3 o 0,1 %, na čemž se podílel i slabý výkon průmyslu, který v září meziměsíčně klesl o 1,1 %. Data z jednotlivých členských států ukázala na mírný mezičtvrtletní růst ekonomiky Španělska (+0,3 %) a Francie (+0,1 %), zatímco ekonomika Itálie oproti Q2 stagnovala a ta německá klesla (-0,1 %). Struktura HDP eurozóny bude dostupná až 7. prosince, očekáváme však, že k jeho poklesu přispěla mezičtvrtletně nižší změna stavu zásob (-0,4 pb). Příspěvek spotřeby domácností, fixních investic a čistého vývozu by měl být naopak kladný (ve všech třech případech čekáme +0,1 pb). V následujících kvartálech růst ekonomiky zůstane podle nás umírněný. Spotřeba domácností by měla vlivem obnoveného růstu reálných mezd a vysokých úspor oživit. Produkci však na druhou stranu bude brzdit nedostatek pracovních sil, drahé energie či slabší poptávka ze zahraničí. Investiční výdaje pak budou nadále negativně ovlivněny vyššími úrokovými sazbami. Tento týden zveřejněný německý ZEW index za listopad pozitivně překvapil ve složce očekávání analytiků, v případě hodnocení současné situace ale naopak zklamal.



Tuzemské ceny průmyslových výrobců byly v říjnu meziměsíčně nižší v průměru o 0,1 % po předchozích dvou měsících mírného růstu podpořeného vyššími cenami surové ropy. V meziročním srovnání byly ceny v průmyslu v říjnu vyšší o 0,2 %, zatímco tržní konsensus počítal s růstem o 0,6 %. Až na výjimky v odvětví výroby pokračoval utlumený cenový vývoj. Ten pravděpodobně souvisel s nižší poptávkou po průmyslovém zboží ale i se snižujícími se cenami energií. V tomto kontextu zůstává otázkou, jaký vliv na výrobní ceny bude mít případný výrazný nárůst regulovaných složek cen energií na začátku příštího roku.

Tento týden, pro nás v ČR kvůli státnímu svátku zkrácený, byl ve znamení slabšího amerického dolaru. Jeho výrazné oslabení oproti euru o zhruba 1,8 % se téměř zcela odehrálo během úterního odpoledne, kdy byla zveřejněna americká inflace. Trhy tak pravděpodobně reflektovaly výše zmíněný ústup poptávkových tlaků v USA a zmírnění cenové dynamiky napříč spotřebitelským košem. V ostatních dnech týdne hlavní měnový kurz vykazoval již jen mírné výkyvy. Slábnoucí dolar byl zřejmě hlavním faktorem posílení všech tří měn středoevropského regionu. Česká koruna zpevnila v mezitýdenním srovnání o přibližně 0,4 % k 24,45 CZK/EUR, maďarský forint o 0,3 % a polský zlotý o 1,4 %. 

Z tuzemských centrálních bankéřů tento týden promluvil pouze viceguvernér Jan Frait. Ten pro Seznam Zprávy řekl, že snižování sazeb ze strany ČNB se bude odvíjet o dat zveřejněných v následujících týdnech. Hlavní jistotu o tom, že inflace příští rok spadne pod 3 % y/y, však podle něj bankovní rada získá s inflací za leden (ta bude zveřejněna 15. února 2024). Už na začátku února, ale podle viceguvernéra Fraita bude mít ČNB dostatek signálů o tom, jak silné bylo tradiční lednové přecenění. Myslíme si, že tyto výroky jsou v souladu s naší prognózou prvního snížení úrokových sazeb v únoru příštího roku. Centrální banka tento týden zveřejnila kalendář měnověpolitických zasedání pro rok 2024, z kterého vyplývá, že únorové zasedání se bude konat dne 8. 2., tudíž před zveřejněním lednové inflace.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



Souhlasíte a podporujete stávku odborářů?

Ano
transparent.gif transparent.gif
17%
Ne
transparent.gif transparent.gif
7%
Je mi to jedno
transparent.gif transparent.gif
76%

Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

AVAST
206
COLT CZ GROUP SE
529
ČEZ
979
ERSTE GROUP BANK A
886.7
KOFOLA CS
276
KOMERČNÍ BANKA
691.5
MONETA MONEY BANK
90.9
PHILIP MORRIS ČR A
15880
PHOTON ENERGY
49.3
PILULKA LÉKÁRNY
259
VIG
623.5
GEN DIGITAL
475