Svátek má: Státní svátek

Byznys

Velikost textu:

Data ze Spojených států nepotěší

Data ze Spojených států nepotěší

Data, která budou tento týden přicházet z USA, nepotěší. Jedinou výjimkou by mohl být počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který by měl začít klesat.

Ilustrační foto
25. května 2020 - 09:45

Spotřebitelskou důvěru, prodeje nemovitostí i objednávky zboží dlouhodobé spotřeby však čekají další propady, sdělila ve svém týdenním souhrnu Jana Steckerová, analytička Komerční banky.

Naopak data z eurozóny by mohla tento týden vyznít pozitivně. Čekáme zlepšení ekonomického sentimentu v eurozóně i německého IFO indexu. Investory budou zajímat i detaily týkající se fondu na podporu ekonomiky eurozóny, které představí Evropská komise. Optimismus však může zkalit revize HDP za Q1 v Itálii a Francii směrem dolů a také inflace v eurozóně blížící se bodu mrazu. V regionu bude zveřejněna česká a maďarská důvěra v ekonomiku za květen, která by již mohla odrážet uvolňování opatření v boji proti koronaviru. Čeká nás i zasedání polské a maďarské centrální banky, které nechají sazby beze změny a také zpřesněné odhady HDP obou zemí.

Indikátory důvěry v eurozóně čeká další zlepšení

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl ve Spojených státech již svého maxima (25 milionů) a v následujících týdnech začne klesat. Další data zveřejněná tento týden ale mnoho důvodů k optimismu neposkytnou. Spotřebitelská důvěra svého dna ještě nedosáhla a v květnu pravděpodobně dále poklesla. Výrazný pád čeká i dubnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Na nich se kromě jiného negativně podepíší i zrušené objednávky letadel. Výrazně poklesnou i dubnové prodeje nových domů. Nepěkný obrázek poskytne i dubnový deficit zahraničního obchodu. Exporty i importy zřejmě výrazně propadly, přičemž na straně exportů bude patrný výpadek automobilového průmyslu. To se odrazí v nárůstu deficitu na 72 mld. USD.

V eurozóně nás tento týden čeká zveřejnění zpřesněných odhadů HDP za Q1. Propad německého růstu o 2,2 % mezičtvrtletně bude na této úrovni pravděpodobně potvrzen. Struktura ukáže výrazný pokles investic do strojů a zařízení, soukromé spotřeby i tempa exportů a importů. Na druhou stranu stavebnictví a vládní spotřeba si zřejmě vedly dobře. Dynamika HDP ve Francii a Itálii bude pravděpodobně revidována směrem dolů (na 6,1 % q/q a 7,0 % q/q).

Dobré zprávy by naopak mohly přinést indikátory důvěry. Čekáme zlepšení ekonomického sentimentu v eurozóně i německého Ifo indexu. Výrazně na tempu nabere i dubnová peněžní zásoba v eurozóně. Zde se odrazí politika ECB i velký zájem korporací o čerpání nových úvěrů. Co ale nepotěší, bude dubnová inflace. Ta v eurozóně v květnu zřejmě poklesla na 0,1 % y/y. Stlačily jí tam ceny pohonných hmot i poptávkový šok vyvolaný koronavirouvou krizí. Z politických událostí bude poutat pozornost Evropská komise, která by měla představit svůj návrh týkající se fondu pro obnovu evropské ekonomiky. Ten bude pravděpodobně vycházet z francouzsko-německého návrhu vytvořit program v rozsahu 500 mld. eur s tím, že podporu z fondu budou dostávat země a sektory nejvíce postižené pandemií koronaviru. Objem peněz v tomto programu však nakonec může být mnohem větší. Evropský parlament požaduje, aby do obnovy ekonomik bylo investováno až 2,5 bilionu eur. Diskuze o tomto tématu tak bude pro finanční trhy velmi zajímavá a mohla by být společně se zlepšujícím se sentimentem v eurozóně důvodem k tomu, aby si euro připisovalo zisky.

V regionu tento týden odstartujeme zveřejněním důvěry v českou a maďarskou ekonomiku. Bude se jednat o data za květen, a tak bude zajímavé sledovat, zda se spotřebitelům i podnikatelům s postupným uvolňováním opatření v boji proti koronaviru zlepšila i nálada. Dále bude zveřejněna polská a maďarská míra nezaměstnanosti. Směr je jasný – nahoru. Zveřejněny budou i zpřesněné odhady HDP za Q1. Obě země si v prvním čtvrtletí vedly relativně dobře. Pohl jim k tomu dobrý vstup do letošního roku a v případě Polská i menší závislost na automobilovém průmyslu. K jednacímu stolu také tento týden zasedne polská a maďarská centrální banka. Změnu sazeb nečekáme ani u jedné z nich.

Vzhledem k dobrým datům přicházejícím z eurozóny by regionální měny mohly i tento týden benefitovat z vývoje kurzu eura vůči dolaru. U české koruny však vidíme prostor pro další posilování jako limitovaný. Vzhledem k vývoji úrokového diferenciálu je její místo spíše nad úrovní 27,30 CZK/EUR.

Devizovému trhu v závěru týdne došel dech

Finanční trhy byly minulý týden v dobrém rozmaru. Hned z kraje týdne jim krev do žil vlila zpráva o slibném vývoji vakcíny proti covid-19 americkou biotechnologickou firmou Moderna. Potěšila i dohoda Německa a Francie o fondu na podporu ekonomiky ve výši 500 mld. EUR. Dobré zprávy pak přinášela i zveřejňovaná data. Německý květnový ZEW index překvapil ve složce očekávání nejvyšší hodnotou za posledních pět let. Mírný nárůst předvedla i květnová spotřebitelská důvěra v eurozóně, přestože finanční trhy očekávaly její další volný pád. Vzpamatovaly se i květnové indexy PMI v eurozóně. Německý průmyslový PMI sice mírně zklamal, Francie ale naopak překvapila jak ve službách, tak v průmyslu. Celkově se tyto ukazatele důvěry vrátily zhruba na své březnové úrovně. Souhrn všech těchto příznivých faktorů se pak odrazil na kurzu společné evropské měny. Ta za první čtyři dny týdne posílila o 2 % a posunula se z pondělních 1,081 USD/EUR až na 1,101 USD/EUR. V závěru týdne jí však již došel dech, otočila kormidlo a o 0,4 % oslabila na 1,090 USD/EUR.

Z optimismu na světových finančních trzích a z posilování eura vůči dolaru těžily i regionální měny. Stejně jako společná evropská měna si největší zisky připisovaly od pondělí do čtvrtka. Koruna začínala tento týden na hladině 27,70 CZK/EUR. Ve čtvrtek to bylo již o 60 haléřů méně. Stejně jako euru, ani jí ale síly nevydržely a v závěru týdne již začala ztrácet (v pátek 0,7 % na 27,30 CZK/EUR). Z domácích dat byly zveřejněny ceny průmyslových výrobců. Ty v dubnu klesly meziročně o 0,8 %, meziměsíčně pak o 0,5 %. Za klesajícími cenami stála především výrazně nižší cena ropy na světových trzích. Z centrálních bankéřů minulý týden vystoupil Marek Mora, Vojtěch Benda a Jiří Rusnok. Jiří Rusnok se v rozhovoru pro Ekonomický magazín vyjádřil ve smyslu, že použití záporných sazeb nelze z teoretického repertoáru nástrojů ČNB vyloučit, v našich podmínkách si jej ale dovede představit jen obtížně. V podobném duchu se vyjadřoval i Vojtěch Benda.

Na zelené vlně se uplynulý týden vezl i polský zlotý a maďarský forint. I jim ale síly vydržely pouze do čtvrtka a během pátečního obchodování už obě měny ztrácely. I tak ale maďarský forint v celotýdenním srovnání skončil o 1,6 % silnější (na 349,4 HUF/EUR) a polský zlotý o 1 % na 4,519 PLN/EUR, dodala Jana Steckerová.

(js, jk, prvnizpravy.cz, foto: arch.)



Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

NWR
0.1
AAA Auto
24
CETV
89.9
ČEZ
485
ECM
25.5
ERSTE GROUP BANK A
580
FORTUNA
194.5
KITD
5.2
KOMERČNÍ BANKA
577
NWR
272
ORCO GROUP
12.4
PFNONWOVENS
686
PHILIP MORRIS ČR A
13400
O2 C.R.
218.5
UNIPETROL
382.5
VIG
535