Svátek má: Lada

Politika

Velikost textu:

Jiří Kobza: Vlasovci v Praze, mohlo to být i trochu jinak

Jiří Kobza: Vlasovci v Praze, mohlo to být i trochu jinak

Ve dnech, kdy jsme si připomínali konec druhé světové války a porážku nacismu, bylo také ze všech stran jako ozvěna opakováno jméno generála Vlasova, kdysi důstojníka Rudé armády, poté přeběhlíka a poslušného spojence a spolubojovníka nacistů.

Jiří Kobza, poslanec (SPD)
13. května 2020 - 06:20

Mnozí naši mediátoři posilování politickými provokacemi typu řeporyjského památníku Vlasovců, se snažili vzbudit dojem, které poté svým prohlášením podtrhl i sám pražský primátor Hřib. Že totiž Rudá armáda přijela 9. května 1945 do svobodného města, které již bylo zbaveno Němců spojenými silami českých povstalců a ruských Vlasovců. Ještě sice žijí nemnozí pamětníci toho času, kteří vědí a vypráví svá svědectví, jak to bylo ve skutečnosti, avšak mainstreamová média jim nedávají prostor, protože by mohli narušit propagandistické unisono hlasatelů „nové pravdy“, píše v komentáři Jiří Kobza.

Mám na akce vlasovců svůj vlastní názor, opřený o časovou souslednost událostí a doložená fakta. Předkládám tedy svoji úvahu k zamyšlení:

Celá záležitost s Vlasovci v Praze je podle mne mnohem méně selankovitá, než jak nám ji ti dnešní hrdinové pera a kamery představují. Při bližším zkoumání totiž nabízí řadu otazníků.

Předně pozapomínáme na mimořádně zajímavou postavu generálmajora Ruské osvobozenecké armády ROA (alias spojence wehrmachtu) Sergeje Kuzmiče Buňačenka. Poněkud pikantní podrobností je, že ROA se zrodila právě v Praze. V listopadu 1944 se zde uskutečnila konference, jejímž cílem bylo založení Komitétu pro osvobození národů Ruska a oficiální založení Ruské osvobozenecké armády.

Zpět k Buňačenkovi. Tento muž byl, dá se říct, oportunista a zrádce z profese. Po dezerci z Rudé armády stačil ještě dezertovat od Němců, neuposlechnout rozkazu svého velitele Vlasova a kdyby ho hned po válce nepředali Američané do Moskvy, jistě by stihl zradit i je.

To právě Buňačenko stál ve vedení vlasovských vojáků při jejich průjezdu Prahou. Ještě předtím ovšem, v létě 1944, velmi účinně zdržoval postup Spojenců vyloděných v Normandii a zjara 1945 decimoval síly 1. běloruského frontu Rudé armády na východní frontě.



Oficiální refrén našich novinářů a některých politiků je ten, že Buňačenko se spojil s pražskými povstalci a společně vyhnali německé vojsko z hlavního města. To mi přijde příliš prostoduché, i při celkově nízké úrovni naší žurnalistiky. Vezměme v úvahu tato fakta: Buňačenko opustil Němce ještě před podpisem a platností kapitulace Německa do rukou Rusů. I přes nátlak polního maršála Ferdinanda Schörnera odmítl nasazení své divize na frontě u Brna. Proč? Protože mu bylo jasné, že se karta definitivně obrátila a chtěl se co nejrychleji dostat do amerického zajetí na západě. Proto tedy se vydal nejkratší cestou přes Prahu. Netřeba připomínat, že podle vojenských zákonů se tento akt nazývá opět dezercí. Němci mu v tom jakožto zrádci bránili a stáli mu v cestě. Nezbývalo mu tedy, než se přes ně a přes Prahu prostřílet. Politicky se pokusil spojit s povstalci, aby po nich nestříleli ještě oni, a zajistil si tak průchod Prahou a pokusit se tak vytřískat pár bodů pro jednání s Američany. Celá akce mu trvala právě onen jeden den.

Ale kde tedy celou tu dobu bojů Buňačenkovců s Němci (tedy jeden jediný den) trčel sám Vlasov s celou svojí armádou? Proč „hrdinní“ vlasovci tenkrát nezasáhli proti Němcům a dali tak svým počínáním zelenou německé genocidě českého národa? Samotný generál Vlasov totiž s celou touto Buňačenkovou akcí nesouhlasil a  neměl s ní nic společného, poctivě dodržel své závazky k Němcům. Nejednalo se tedy podle mne o nic víc, než o zoufalou akci dezertérů, kteří zradili Rudou armádu, Němce i Vlasova a vzali roha, dokud to ještě šlo, k Američanům.


Nezní to všechno mnohem pravděpodobněji, než báchorky našich taky novinářů? Podle nich zřejmě nezištní Vlasovci přinesli Pražanům svobodu a za odměnu jim dnes stavíme pomníky. Pak se ale ptejme: kdo rozstřílel tank č 23 na Klárově 9.5. ráno? Kdo pobil oněch 35 rudoarmějců a 20 barikádníků z vokovického hřbitova? Proč by tolik Pražanů vítalo po celé Praze tanky Rudé armády s proslulým šeříkem v ruce a štěstím v očích? Že by to byl jen photoshop?

Celou a historicky doloženou pravdu o působení Vlasovců v pražské operaci se už těžko dozvíme, ale možná by stálo za to podívat se do protokolů o výslechu Buňačenka v SSSR, pokud byly již odtajněny. Třeba se toho některý objektivní a poctivý historik ujme a vnese světlo i do této záležitosti. To však rozhodně není zájem ani úkol pro šmoky od novin a z řeporyjské návsi.

Faktem však je, že člen ODS, podle všeho s požehnáním své strany, staví pomník několikanásobným zrádcům a dezertérům. Vojákům, kteří bojovali proti spojencům a kteří mají na svědomí válečné zločiny. Protože se od řeporyjského zmateného starosty vedení ODS nedistancovalo, předpokládám, že se jedná o oficiální politiku strany. Pak je asi na místě se ptát, jestli to opravdu znamená, že ODS podporuje stranu, která začala a prohrála 2.sv.válku, která stála za vyvražděním 344000 Čechoslováků a která dosud nezaplatila válečné reparace?

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)