Svátek má: Andrea

Politika

Velikost textu:

Schneider: Mohl Babiš dostat Sobotku do kouta?

Schneider: Mohl Babiš dostat Sobotku do kouta?

Ne že by se člověk v posledních dnech nudil. Krize střídá krizi, aféra stíhá aféru, nehoráznost ční nad nehoráznost, a nad tím vším ční politická tragikomička Miroslava Němcová. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Schneider.

Jan Schneider
18.květen 2017 - 10:10

Ani její šlechetné rozhořčení však s kursem koruny nepohnulo, takže jde opravdu o bouři ve sklenici vody. Je pěkně, takže se prima demonstruje, zdravotní pojišťovny to ocení, že lidé dělají něco pro své zdraví, ty malé procházky jim určitě neuškodí, skandováním posílí mezihrudní svaly a prokrví organismus, trochu se vyřvou, budou doma na své potomky mírnější. Optimální společenský cyklus.

Premiér Bohuslav Sobotka ale neomylně vede své sociálně demokratické stádo ke strži a zrychluje krok. Může si to dovolit, protože jeho vnitrostranické konkurence ubývá. Už i Lubomír Zaorálek se zařadil a přestože v minulých dnech pronesl některé zajímavé výroky (například že v Sýrii počal chemický útok v Chán Šajchúnu několik hodin před útokem leteckým, takže s ním nesouvisel), ale pak zmlkl a když opět promluvil, podobalo se to sebehanobení. Náměstkyni ministra financí nařkl z výroků, které nepotvrdily ani zápisy, ani audiozáznam, ale neustoupil. Škoda, člověk jeho rozhledu by měl znát starodávné pravidlo, že moudrý člověk mluví jen o tom, u čeho byl, kdežto hlupák mluví i o tom, co jen zaslechl.

Ale to je ostuda celého zákonodárného sboru (čest výjimkám), který se vážně, za peníze daňových poplatníků, zabýval tím, co bylo neověřeně zaslechnuto. Žádný z těch moulů by nestrpěl, aby na základě něčeho takového byla krácena jeho práva, ale v houfu proti jednomu, to jsou „stateční“ dost!



Mohl Babiš dostat Sobotku do kouta?

Historie jednou nemilosrdně oseká všechny ty tuny mediálních žvástů a ukáže činnost premiéra Sobotky v celé nahotě. Třeba to, jak odmítl náměstkyni ministra financí Alenu Schillerovou coby kandidátku na uvolněný ministerský post. Náměstkyně je prý spjata s Babišem, ačkoliv pro to není žádný důkaz. Prý nemá velké řídící zkušenosti (asi proto, že ještě nebyla ministryní). Podle jiných nepřiměla Finanční správu k lepšímu výkonu. Podle dalších naopak zasahuje do činnosti Finanční správy.

Co mohl Babiš udělat v situaci, kdy se zdálo, že Sobotka bude jeho návrhy torpédovat, aby se vposledku uskutečnila vládní rošáda, a Sobotka by uzurpoval ministerstvo financí, aby pospravil některá předvolební finanční korýtka, a případně zabránil nějakým hloubkovým únikům ohledně OKD?

Babiš mohl Sobotku předejít a navrhnout na post ministra financí – Sobotku. Ten by musel tento návrh jako všechny ostatní Babišovy návrhy odmítnout! Jednak proto, aby nevybočil z řady, protože akceptováním tohoto návrhu by si sám udělil protekci. Ale také proto, že by musel poukázat na odbornou nedostatečnost kandidáta, za nímž se táhnou podezření, týkající se OKD! Nahradit ministra financí, za nímž se prý táhnou nějaká podezření, bývalým ministrem financí, za nímž se táhnou skutečná podezření, to by neokecal ani Sobotka. A mohl tak být ze hry venku.

Svoboda: Strany přisáté na struky státu nechtějí pustit mezi sebe Babiše

Konec krize-nekrize

Nakonec Babiš našel kandidáta, Ivana Pilného, s nímž asi Sobotka i Zeman budou souhlasit. Sociální demokracie si však od nového ministra financí slibuje, že odblokuje šetření korunových dluhopisů na Finanční správě. Na otázku televizního moderátora, odkud má sociální demokracie informaci o nějakém zablokování, odvětil bez zachvění ministr lidských práv Jan Chvojka „že když se nic neděje, tak si lze myslet, že to je zablokováno“, což jest odpověď těsně nad limitem IQ nutného pro jízdu na pojízdných schodech. To, co předvádí sociální demokracie, je přímo demonstrace politického tlaku na Finanční správu. A její rady, aby ministr nebo náměstkyně ministra financí něco ohledně Finanční správy „zajistili“, jsou už přímo deviantní. Jediné, co by mohli požadovat, by bylo, aby ministr nebo náměstkyně dali přes papulu každému politikovi, který vznese nějaké požadavky vůči Finanční správě.

A ještě doušku k tomu Chvojkovu „nic se neděje“. Finanční správa měla tuto problematiku prošetřit, takže jí pochopitelně nelze po stalinovsku stanovit nějaké výsledné kvóty zjištěných provinění. V oblasti zpravodajských služeb se vtlouká do hlavy každému elévovi, že vyvrátit či potvrdit nějakou informaci je stejně dobrý výsledek.

Zcela určitě by si politici měli vzít lekce v praktickém životě. Možná by to šlo zajistit tak, že by volební zákon stanovil, že nelze vykonávat poslanecký či senátorský mandát dvakrát po sobě. S přerušením nejméně jednoho volebního však neomezeně krát! Mělo by to tu výhodu, že členové parlamentu by své mandáty mohli vykonávat až do posledního dne, nerušeni předvolební kampaní. A pak by se o mandát mohli ucházet znovu, když by mezi tím ochutnali něco skutečného života. Každopádně by se dalo mít za to, že by to politické kultuře mohlo prospět, což bychom si zasloužili všichni.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)