Svátek má: Vavřinec

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Vyhnat Muchu z Prahy je neuvážené rozhodnutí

Zbořil: Vyhnat Muchu z Prahy je neuvážené rozhodnutí

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout Alfonse Muchu, 24. července uplynulo 160. výročí jeho narození.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
29. července 2020 - 03:20
 
Co nám k jeho osobě řeknete,  pane Zbořile?

„Je to zajímavá osobnost, o které jsem si myslel, že není třeba příliš mnoho řečí, ale tím, že pražské zastupitelstvo podniklo takový definitivní útok jak odsunout nebo doslova vyhnat Muchovu Slovanskou epopej z Prahy, tak si myslím, že to stojí za to ho připomenout," uvedl v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Svět nám epopej závidí, hovoří o tom návštěvy...

Záležitost s přesunem Slovanské epopeje do Moravského Krumlova je opravdu hodná pozornosti. Myslím, že už na první výstavě v Paříži, tehdy ještě nedokončeného díla  ve dvacátých letech, vidělo epopej asi šedesát tisíc návštěvníků a při posledním turné Slovanské epopeje do Japonska už tam bylo 650 tisíc návštěvníků.

A my se nemůžeme dohodnout zda to dílo věnované Praze  nejenom Alfonsem Muchou, ale také rodinou Crainových, která byla panslavisticky orientovaná,  může zůstat v Praze, jestli to nebude urážet veřejnost,"
říká Zdeněk Zbořil.

Pro novodobý výklad historie se asi Muchovo dílo nehodí mít moc na očích...

„Kdybychom nevěděli, že existuje Prohlášení Evropského parlamentu, které v ČR propaguje komisařka Věra Jurová, že je třeba vykládat historii jinak než v minulosti. Říká to dáma, která je vzděláním právník. V něm se píše, že jedním z těch projevů současného kriticismu vůči EU je slovanský panslavismus. Samozřejmě Alfons Mucha nepředpokládal , že bude jednou EU považovat panslavismus za  nepřátelskou ideologii, protože existoval pangermanismus, kdy se nejenom v díle Richarda Wagnera  objevovala pangermánská ideologie , ale stavěly se památníky v Bavorsku, např. Walhalla, kde jsou od Fridricha Barbarosy snad všichni císaři Svaté říše římské kmenů germánských . A právě Muchova epopej byla odpovědí. Pravda je, že nebyla hned ve dvacátých letech českou uměleckou veřejností přijímána s radostí. Možná, že v tom roli hráli peníze, ale zejména  doba byla posedlá modernou . A tady vzniká dílo hodné 19.století a  motivované ideologicky ve prospěch slovanství. Dnes to je oříšek.Co s tím dělat. Ale jako dokument doby to je velice významné dílo. Navíc s těmi německými malíři, kteří malují členy štaufské dynastie, je to nesrovnatelné, protože je to veledílo a namalované člověkem, který uměl malovat .

Navíc Slovanská epopej je předobrazem velkolepých historických filmů. Velký atypický formát je předobrazen,  co se teprve objeví, nejenom v letech třicátých, ale  tehdy když se objevil 70mm film.
," upozorňuje Zdeněk Zbořil..

„Alfons Mucha je člověkem své doby, měl různé představy o výtvarném umění, ale vyhnat ho z Prahy do Moravského Krumlova, který je mimo kulturní centrum? Japonci, kteří Muchu milují, samozřejmě hlavně kvůli plakátům doby buržoazní secese,  do Moravského Krumlova nepojedou. Vypadá to, že odsunout nebo vyhnat  Muchu z Prahy.  je nedobře uvážený čin a ví Bůh, zda se tato zlovůle nebude jednou napravovat jako ausradierung  pomníků a obrazů významných postav americké minulosti., " dodáváZdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)