Svátek má: Benedikt

Politika

Velikost textu:

Zeď v Matiční měla jenom snížit míru psychické zátěže starousedlíků

Zeď v Matiční měla jenom snížit míru psychické zátěže starousedlíků

<< MATIČNÍ - 20 LET (3) >> Po velikonoční rvačce s cikány v Matiční ulici, kvůli které bylo i pár cikánů obžalováno i z rasismu, o měsíc později se uskutečnila schůzka starousedlíků z Matiční ulice s primátorem. Uskutečnila se 13. května 1998.

Obálka knihy „Aktivisté a cikánský problém"
14. října 2019 - 07:20
.
Občané na schůzce zopakovali požadavky na řešení situace, včetně požadavku na postavení protihlukové bariéry. Primátor ing. Ladislav Hruška vyjádřil jejich požadavkům podporu, protože se jednalo o nejrychlejší způsob omezení napětí a střetů v ulici, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Tento požadavek se předtím projevil v návrhu rozpočtu městského obvodu na rok 1998, ve kterém zastupitelstvo městského obvodu schválilo finanční prostředky na zpracování projektové dokumentace pro výstavbu protihlukové bariéry.  



Všední zpráva ČTK

Osudovým prvkem byla přítomnost zpravodajky ČTK, která zprávu o tomto jednání dodala do celostátního servisu ČTK pro redakce celostátních a regionálních deníků. Zpráva ČTK vzbudila živý ohlas.

Z novinářského hlediska se jednalo o zajímavou informaci z jedné z nejcitlivějších oblastí – cikánko/romské problematiky. Neboť fakt, že větší část obyvatel domů v Matiční č. 4 a 6 byli cikáni/Romové, a poskytovalo velké možnosti medializace.

Je možné, že drobná stavba v jedné malé ulici na periferii města by ušla pozornosti médií, protože se jednalo o řešení malého komunálního problému. I v průběhu stavby by si toho možná nikdo nevšiml, protože jako první mělo být postaveno hřiště a chodníky a teprve potom plot či zeď.

Možná, že by zpráva ČTK nevzbudila více pozornosti, než předchozí zpráva o Matiční ulici týkající se velikonoční rvačky, ale bylo před volbami, a v boji o voliče bylo každé zajímavé obecné i komunální téma vhodné. Již druhý den došlo k medializaci celé problematiky.

Lavina žvástů začíná: Lidovky se činí

Lidové noviny již druhý den, 14. 5. 1998, uvedly na straně 4 článek: „V Ústí postaví zeď, která oddělí Romy od bílých“

ÚSTÍ NAD LABEM- Zhruba čtyři metry vysokou zeď za 350 tisíc korun, která oddělí Romy od bílých obyvatel v Matiční ulici, postaví na své náklady město Ústí nad Labem. Ústecký primátor Ladislav Hruška (ODS) to včera přislíbil zástupcům majitelů rodinných domků v Matiční ulici, kteří se na něj již dvakrát obrátili s žádostí o pomoc před Romy. V Matiční ulici zrekonstruoval příslušný obvodní úřad dva domy s několika desítkami malometrážních bytů, kde nyní žijí především Romové. Ti jsou, jak řekli včera primátorovi zástupci obyvatel z rodinných domků v Matiční ulici, příčinou strašných hygienických podmínek celého území. Kromě toho Romové podle jejich tvrzení ohrožují i bezpečnost rodin. Jako příklad uvedli, že kolem Matiční ulice se projíždějí v autech často romské děti či dospělí bez řidičských průkazů. Poslední incident se odehrál v okolí Matiční ulice 12. dubna, kdy měli Romové napadnout posádku osobního vozu. Té přišla na pomoc hlídka městské policie, ale i ona byla napadena. Celkem bylo zraněno sedm strážníků. Vyšetřovatel už obvinil čtyři Romy z výtržnictví a násilí proti jednotlivci a skupině obyvatel s rasovým podtextem. ČTK

Po zprávě ČTK o den později 15. května 1998 se objevil v Lidových novinách rozsáhlý článek z pera redakce, který z problému dělal rasistický problém:

V Ústí nad Labem budují ghetto, varují Romové

Čtyři metry vysoká zeď má oddělit bílé a tmavé obyvatele jedné ulice

Z neschopnosti dodržovat právní řád obvinil primátor Ústí nad Labem Romy, kteří obývají dva obecní domy v Matiční ulici. Chce je proto oddělit od spořádaných občanů zdí.

PRAHA/ ÚSTÍ NAD LABEM - Čtyři metry vysoká zeď má oddělit Romy od bílých obyvatel Matiční ulice v Ústí nad Labem. Tamní primátor Ladislav Hruška (ODS) bělochům z Matiční ulice, kteří se na něj již dvakrát obrátili s žádostí o pomoc před Romy, přislíbil, že zeď za 350 000 korun postaví město na své náklady. Budují tam nové ghetto. Do podobných zavírali před válkou Židy, komentuje situaci mluvčí Romské občanské iniciativy (ROI) Hilda Pášová s tím, že stavba zdi je krok o šedesát let zpátky. Podle ní se oddělením romské komunity od ostatních obyvatel Matiční ulice určitě nevyřeší jejich základní problém, tedy potíže v soužití. Těch tři sta padesát tisíc korun, kolik má zeď stát, by se dalo využít daleko účelněji, třeba na úklid nepořádku v ulici, přistavení kontejnerů, případně na posílení policejních hlídek, míní Pášová. ROI podle ní bude situaci v Ústí sledovat a při podezření na diskriminaci podá trestní oznámení. Názor, že stavba zdi problémy v soužití Romů s majoritní částí obyvatelstva nevyřeší, sdílí i ministr bez portfeje Vladimír Mlynář (US), který předsedá vládní meziresortní komisi pro otázky romské komunity. Zeď v Berlíně také ni čemu nepřispěla, míní Mlynář. Primátor Ústí nad Labem však slova o ghettu či diskriminaci odmítá: Myslím si, že to může být zeď, která tam nastolí určitý pořádek a která spojí skupiny lidí tak, aby našli společnou řeč. Odstraní rozbroje, prohlásil Hruška. Podle něj je dělící stěna prostředek k zabezpečení pořádku pro lidi, kteří dodržují právní řád, před lidmi, kteří jej nedokáží dodržovat. Starosta obvodu Neštěmice, kde obecní činžovní domy obývané Romy stojí, řekl, že zeď má naplnit občanům sousedních rodinných domů právo na čisté životní prostředí, zaručené Listinou základních práv a svobod. (…)

Psycholožka Kateřina Irmanovová však varuje, že zeď určitě vyvolá nepředvídatelnou reakci ze strany Romů. Odveta nebude kladná a vztahu mezi bílými a Romy určitě nepřispěje, míní. Podle psycholožky je zeď okamžitým řešením, které je prvoplánové a krátkodeché. Takhle citlivé věci by měli řešit odborníci na romskou otázku, dodala Irmanovová, která dříve krátkodobě působila jako kurátorka pro romské otázky. (…)


Galerie žvástů

Džin vyletěl z láhve na špuntu čtivého problému. Původní zpráva ČTK z 13. 5., která se objevila v médiích 14. května, byla informačně neutrální. Popisuje výsledek jednání a důvody, proč dojde ke stavbě zdi. Články, které vyšly v celostátním tisku 15. května názorně charakterizují začínající vývoj kauzy.

Již od prvního okamžiku jsou k dispozici základní stupidní symboly, s nimiž bude v celé kauze operováno.

První žvást:
„Budují tam nové ghetto. Do podobných zavírali před válkou Židy, komentuje situaci mluvčí Romské občanské iniciativy (ROI) Hilda Pášová s tím, že stavba zdi je krok o šedesát let zpátky.“
Druhý žvást:
„Zeď v Berlíně také ničemu nepřispěla,“ míní tehdejší ministr Zdeněk Mlynář, který také předsedal vládní meziresortní komisi pro otázky romské komunity.

Ghetto a zeď - dva velké symbolické obrazy - a přitom bez obsahu, protože nedávaly žádnou konkrétní odpověď. Dotazovaní nic konkrétního nevěděli a nic konkrétního nevyjadřovali. Projevili jen symbolickou podporu určitému hnutí. Ghetto a Berlínská zeď jsou naprosto nesouměřitelné termíny s cílem opatření v Matiční ulici a významově zmatené. Ghetto ve smyslu holocaustu bylo místem násilného shromáždění a izolace židovské komunity od okolního světa. Berlínská zeď znamenala totální zamezení styku, byla zdí bez možnosti ji obejít.

Zeď v Matiční měla jenom snížit míru psychické zátěže starousedlíků.

Pokračování až se zítra vyspíte.

(rp,prvnizpravy.cz,fr,foto:fr)