Svátek má: Brigita

Zprávy

Velikost textu:

HBL: Nastal čas, aby Finsko otevřelo otázku nevýhodnosti sankcí!

HBL: Nastal čas, aby Finsko otevřelo otázku nevýhodnosti sankcí!

Dokud Finsko předsedá EU, mohlo by se pokusit otevřít debatu o smyslu sankcí proti Rusku, píše Hufvudstadsbladet.

Ilustrační foto
11. července 2019 - 10:10

Bylo by to jen přínosem pro hospodářský rozvoj, který by přispěl k rozvoji obchodu a zajistil by vytvoření potřebných pracovních míst.

Finsko mělo historicky vždy velký hospodářský užitek ze sousedství s Ruskem, když byla spojení dobře zavedena, říká Ulf Johansson Esbu na stránkách finského vydání Hufvudstadsbladet.

„Hospodářský vývoj naší země byl nejsilnější v 80. letech 19. století, kdy ve Finsku začal proces  industrializace, převážně kvůli objednávkám z Petrohradu,“ uvádí článek. A ve druhé polovině dvacátého století, během čtvrtstoletí vlády legendárního prezidenta Urho Kekkonena, Finsko „změkčilo“ svoji nízkou konjunkturu světového trhu prostřednictvím obchodu se SSSR. Kdyby tomu tak nebylo, mnozí lidé by emigrovali ze země, zdůrazňuje autor.

Přičemž během všech 23 let členství v Evropské unii ve Finsku pokračuje „jedno nepřetržité dlouhé období nízké konjunktury“, poznamenává článek. Nezaměstnanost se zatím podařilo snížit pouze dvakrát pod 7%. Vláda oznámila, že k tomu, aby její program fungoval, je zapotřebí 60 000 nových pracovních míst - a pro to bude muset Finsko ukázat trochu „odvahy“ coby předsedající Evropské unie. Dokud země zastává předsednictví EU, měla by se podle novin přinejmenším pokusit zahájit diskusi o vhodnosti sankcí vůči Rusku, neboť jsou pro obě strany škodlivé. A tak to nemůže jít dál, zdůrazňuje Hufvudstadsbladet.

„Sankce EU proti ruskému státu a jeho odvetná opatření oba poškodily. A Finsko utrpělo nejvíce. Některé země EU měly odvahu nepodporovat myšlenku sankcí a jen stěží museli litovat,“ poukazuje článek. Do určitého stupně kvůli sankím již utrpěl celý finský průmysl, ale především zemědělství, uvádí Hufvudstadsbladet. Během pětiletého období sankcí se uzavřelo přibližně 6 000 finských zemědělských podniků, což se týká především producentů mléka. Rusko zároveň nemá tyto mléčné výrobky, které by mohly být úspěšně vyváženy z Finska.


Několik měsíců před nedávnými volbami Niels Torvalds, člen Evropského parlamentu a kandidát Švédské lidové strany Finska, vyzval k ještě většímu „zpřísnění“ sankcí vůči Rusku, ačkoli finský exportní průmysl by měl jen více problémů a  pár tisíc podniků se zavřa uzavřel píše Hufvudstadsbladet. Přesto tisíce finských farmářů stále volili ve volbách Torvaldse, který byl hlavním kandidátem Švédské lidové strany. „Zdá se, že tvrzení, že Finsko je nejposlušnější zemí světa, je pravdivé,“ konstatuje ironicky autor.

Prakticky celá finská společnost pocítila negativní dopad sankcí, zdůrazňuje článek. To platí i pro publikaci Hufvudstadsbladet, která dříve měla část příjmů od společnosti Stockmann. Kvůli sankcím utrpěl Stockmann obrovské ztráty a byl nucen uzavřít dva své obchodní domy v Rusku. 6 tisíc finských Švédů s vyšším vzděláním kvůli nedostatku práce emigrovalo z hlavního města, uvádí autor.

Rusko také pověřilo Huawei, aby na svém území vybudoval síť 5G, a nikoliv finského operátora Nokia, příčinou byly jistě západní sankce, konstatuje článek. „Výsledkem je, že Nokia propásla miliardový obchod. Tato rána může být katastrofální,“ varuje Hufvudstadsbladet.

V souvislosti s tím vyvstává otázka, jak jsou spravedlivé sankce proti Rusku - a za jakým účelem byly vůbec zavedeny, poznamenává autor. Po neúspěšné válce v Iráku, na které se podíleli členové NATO, se postoj vůči Severoatlantické alianci značně zhoršil (zejména v Německu a ve Francii). V důsledku se právo NATO na existenci zpochybnilo, a jeho vedení naléhavě potřebovalo něco udělat, uvádí článek. „A nepřátelé jsou důležitější než přátelé,“ věděl strategik Machiavelli už ve středověku. Stratégové NATO pochopili, že pokud by byla Ukrajina přizvána do aliance, Rusko by určitě odpovědělo. Námořní základna, která je pro ni důležitá, by pak byla v rukou NATO, píše Hufvudstadsbladet.

Krym patřil k Rusku několik století, asi 75% jeho populace tvoří Rusové a významná část ukrajinského obyvatelstva poloostrova snila o „zbavení se Ukrajiny a jejích špatných vládců”, od nichž obyvatelé včas nedostávali zákonné důchody, poznamenává článek. „Podle průzkumů veřejného mínění, který může svobodně každý provést, chce více než 90 procent obyvatel Krymu aby Rusko řídilo poloostrov,“ uvádí Hufvudstadsbladet.

Některé země EU stále protestují proti projektu na výstavbu nového ruského plynovodu do Německa, ačkoli tyto protesty nemají žádné rozumné odůvodnění, článek říká: „Je velmi pravděpodobné, že na Sibiři je tolik zemního plynu, že dokáže plně uspokojit energetické potřeby celé Evropy na sto let. Auta, elektrárny, vytápění - vše může běžet na zemní plyn, ze kterého se do ovzduší dostává minimum oxidu uhličitého.“ Zdá se však, že je důležitější, aby někdo získal politickou reputaci, který dovoluje škodlivému oxidu uhličitému znečišťovat atmosféru na pozadí tání permafrostu spíše, než se snažit o společné zastavení globálního oteplování, poznamenává autor.

Strategové NATO měli pravdu, dodává ironicky článek. Díky opatřením proti Rusku dokázali eliminovat „vnitřní hrozbu“ a nyní jsou členové Severoatlantické aliance dokonce připraveni souhlasit s nárůstem členských příspěvků k radosti amerického vojenského průmyslu, uvádí autor. „Finsko je nyní předsedou Evropské unie a může se alespoň pokusit zahájit diskusi o smyslu sankcí. Takhle to dále nemůže pokračovat,“ uzavírá Hufvudstadsbladet.

(kou, prvnizpravy.cz, hbl.fi, foto: arch.)