Svátek má: Roman

Zprávy

Velikost textu:

Ruský historik o mýtu, že Vlasovci osvobodili Prahu

Ruský historik o mýtu, že Vlasovci osvobodili Prahu

Mýtus, že kolaboranti z tzv. „Ruské osvobozenecké armády“ (ROA) údajně osvobodili Prahu v roce 1945, byl ruskými i zahraničními historiky opakovaně odmítnut.

Ilustrační foto
8. května 2020 - 04:20

Jejich účast v pražském povstání nebyla nesobeckou pomocí obyvatelům města, ale pokusem o získání jakési shovívavosti za zločiny spáchané dříve, uvedl RIA Novosti vědecký ředitel Ruské vojenské historické společnosti (RVIO) Michail Mjagkov.

Pražská operace byla poslední strategickou ofenzívou Rudé armády během Velké vlastenecké války, která se konala od 6. do 11. května 1945. Hlavním cílem bylo zničení německých armádních skupin „Střed“ a „Rakousko“ v Československu a severním Rakousku. Prováděly to síly tří frontů - 1. ukrajinského frontu pod velením maršála Ivana Koněva, 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Rodiona Malinovského a 4. ukrajinského frontu pod velením generála Andreje Jeremenka. Kromě sovětských vojsk skupinu zahrnoval i 1. československý armádní sbor pod velením Ludvíka Svobody.

Historik uvedl, že od 1. května, když se blížily k Praze ze západu americké a východu sovětské jednotky v několika malých městech v její blízkosti, došlo k vystoupení proti okupantům. 5. května začalo povstání v Praze, která byla v té době hlavním městem protektorátu Čechy a Morava. V čele byla Česká národní rada (ČNR), která byla vytvořena v dubnu 1945 ze zástupců všech hlavních skupin Hnutí odporu a Komunistické strany Československa.

„Povstalci obsadili centrální telegraf, poštu, elektrárny, mosty přes Vltavu, železniční stanice s vlaky, včetně německých obrněných vlaků, řadu velkých podniků a německé velitelství protivzdušné obrany. Povstalci dokázali odzbrojit několik malých německých formací," uvedl historik.

Historik řekl, že velitel německých armád „Střed“, polní maršál Ferdinand Schörner, nařídil potlačit povstání. Proto vstoupily do města tankové jednotky SS. Německé síly v Praze byly silné a začaly vyhánět povstalce, proto se v noci 6. května pražští povstalci obrátili rádiem na sovětské velení s žádostí o rychlou pomoc.

„Mýtus, že Vlasovité osvobodili Prahu, byl ruskými i zahraničními historiky opakovaně odmítnut. V roce 1945 uprchli, aby se vzdali západním spojencům, a účast v pražském povstání se pro ně měla stát jakýmsi shovívavostí. Sergej Buňačenko (velitel Vlasovců), ale nemohl situaci ovlivnit, protože v Praze byla velká německá posádka. Proto povstalci požádali o pomoc Rudou armádu,“ poukázal Mjagkov.

Připomněl, že jakmile se Vlasovci dozvěděli, že se mobilní formace maršála Koneva pohybují rychleji směrem k Praze, rychle spěšně ustoupily směrem k angloamerickým jednotkám, „museli dokonce bojovat proti povstalcům pomocí palebné podpory německých jednotek SS“.

„Většina Vlasovců byla zajata a postavena před soud. Vlasov byl také zajat poblíž Prahy stíhači 25. sovětského tankového sboru 12. května 1945, poslán do Moskvy, usvědčen a pověšen jako zrádce," dodal Mjagkov.


Urychlený přesun

„Sovětské velení plánovalo zahájit pražskou útočnou operaci 7. května, ale situace ve městě donutila maršála Koněva jednat o den dříve. 6. května 4. tanková armáda pod velením plukovníka Dmitrije Leljušenka a 3. tanková armáda pod velením generála Pavla Rybalka byly urychleně vrženy směrem do Prahy," řekl Mjagkov.

Historik uvedl, že operace probíhala ve velmi obtížných podmínkách, jednotky musely překonat Krušné hory, kde německá armáda posílila pozice, „přesto se tempo ofenzivy nezpomalilo, a nezastavila sovětskou armádu, která v té době měla velké bojové zkušenosti, byla vybavena nejlepší technikou a zbraněmi“.

„Dne 9. května ve 4 hodiny ráno vstoupily přední tankové jednotky armády, které provedly prakticky nemožné, kdy za den překonaly 90 kilometrů, aby zachránily město před zničením a obyvatele města před smrtí. Do 10 hodin s aktivní podporou obyvatel sovětské tankové posádky vyčistili město od německých vojsk. Do 18 hodin vstoupily do  města jednotky 2. a 4. ukrajinské fronty,“ uvedl vědecký ředitel RVIO.

Řekl, že při přístupu do Prahy vyzval Koněv Němce, aby se vzdali, ale ti odmítli. Boje pokračovaly až do 11. května, kdy Rudá armáda osvobodila většinu Československa. Ve stejný den byla navázána styčná linie mezi sovětskými a americkými jednotkami podél celé linie Chemnitz, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice.

"V důsledku úspěšného dokončení operace byla poslední skupina Wehrmachtu na sovětsko-německé frontě poražena a osvobození Československa bylo dokončeno. Bylo zajato 860 tisíc nepřátelských vojáků," uvedl historik.

Připomněl, že celkové ztráty sovětských jednotek dosáhly téměř 55 tisíc lidí, z toho zemřelo 11 265 vojáků a důstojníků. Při samotném osvobození Prahy zemřelo více než tisíc vojáků a důstojníků.

Smrt po vítězství

„Ve skutečnosti boje pokračovaly i po oficiálním kapitulaci Německa a sovětští vojáci zumírali v době, kdy již bylo v Sovětském svazu oslavováno vítězství. Na Olšanském hřbitově v Praze bylo pohřbeno více než 500 sovětských vojáků. Konev si to smutně vzpomněl, když navštívil Prahu," uvedl Mjagkov.

Připomněl, že Praha se setkala se sovětskými vojáky velmi slavnostně, v ulicích probíhaly neustálé demonstrace, když se objevili sovětští důstojníci, začali je objímat, líbat, a dávat jim hobla.


„Členové posádky tanku poručíka Ivana Gočarenka, který se poprvé vnikl do Prahy, se stali čestnými obyvateli města a ulice hlavního města byla pojmenována po veliteli, který zemřel v této bitvě. Na počest jeho tanku IS-2 byl nainstalován první z těch, které přišli na pomoc povstalcům Prahy památník, ale po „sametové revoluci“ v roce 1991 byl tank rozebrán a hanebně přemalován na „růžovou,“ připomněl vědecký ředitel RVIO.
 
Poznamenal, že v České republice se dnes konají neuvěřitelné cynické události. Na základě rozhodnutí starosty části Praha 6 byl demontován pomník maršála Koněva. To se stalo i přesto, že pomník byl postaven v roce 1980 z iniciativy samotných občanů Prahy. Místo památníku sovětského maršála-osvoboditele se české úřady rozhodly zřídit pamětní desku kolaborantům tzv. „Ruské osvobozenecké armády“ generála Vlasova.

„To je v rozporu se zdravým rozumem, protože představitelé ROA byli norimberským tribunálem za své činy odsouzeni. Mnoho z nich bylo zapojeno do masakrů civilistů a válečných zajatců, tyto zločiny nemají žádné lhůty promlčení," dodal Mjagkov.

(kou, prvnizpravy.cz, ria.ru, foto: arch.)