Inflace je zpátky nad tolerančním pásmem ČNB (3,4 %) a těžko nad ní mávnout rukou s tím, že se jedná pouze o dočasné faktory spojené s koncem pandemie. To možná platí částečně o zdražující dopravě nebo dovolených, ale zdražující nájemné (kvůli stavebním materiálům) nebo vyšší energie naopak ještě pod inflačním kotlem mohou teprve začít zatápět a táhnout inflaci ke konci roku ještě daleko výše.

Současně s tím z trhu práce přicházejí čísla ukazující na rostoucí nedostatek pracovníků. V červenci registrovaly úřady práce rekordní počet neobsazených pracovních míst - 358 tisíc. Zdá se, že po uvolnění proti-karanténních opatření chybí pracovníci napříč profesemi. Vládní stimulační balíky udržely nízkou nezaměstnanost během pandemie a firmy v řadě odvětví teď mají potíže se zrychlující domácí poptávkou. Navíc se potýkají s nedostatkem zahraničních pracovníků. Nejvíce chybí pracovníci v gastronomii, dělníci, montérské pozice a pak samozřejmě pracovníci v IT. Kombinace vysoké inflace a nedostatku pracovníků doslova volá po tom, aby si zaměstnanci v některých profesích řekli o vyšší nárůst mezd. To vše v očích ČNB znamená riziko, že se inflace může zabydlet v Česku natrvalo. A je to důvod, proč jednat v souladu s prognózou a zvýšit sazby do konce roku na každém měnově-politickém zasedání na 1,5 %.

Poslední simulace ČNB ostatně jasně ukazují, že je výhodnější a levnější pro všechny zvyšovat nyní sazby rychleji a později zpomalit. Pokud by ČNB vyčkávala s dalšími kroky příliš dlouho a ztratila na trzích kredibilitu, musela by později sazby zvyšovat daleko agresivněji a rychleji (podle srpnové prognózy ne ke 2 % ale nad 3%).