Dny, které ji předcházely, byly neméně dramatické a osudové. Zdaleka ne všichni si přáli rozbití Československé republiky. V době, kdy lord Runciman jednal s Konradem Henleinem, se v obci Holany u České Lípy dne 28. srpna 1938 sešlo několik desítek tisíc Čechů a Němců, aby vyjádřili své odhodlání postavit se třeba i se zbraní v ruce proti Hitlerovi.

„Masovou účastí potvrdí český a německý národ svou touhu po bratrském soužití obou národností a pevnou vůli obhájit demokracii, svobodu všech národů, právě tak jako republiky,“ stálo na pozvánce. Komunistický senátor Bohumír Šmeral zde zdůraznil, že otázka národnostní úzce souvisí s otázkou sociální.

Toto odhodlání odpůrců německého nacismu bránit Československou republiku míjelo zájmy velmocí. Již v noci z 28. na 29. srpna 1938 byl zhanoben základní kámen budoucí dětské ozdravovny a došlo k útokům a vyhánění českého obyvatelstva henleinovskými ordnery. Následoval pokus o puč po Hitlerově projevu 13. září téhož roku. Ani tato skutečnost nepřivedla západní mocnosti - Anglii s Francií ke změně postoje vůči Československé republice.