Jsem si jist, že vedlejší nezamýšlené negativní efekty všechny naše iniciátory a protlačovatele nijak nezajímají, jejich snaha je čistě účelová. Mají totiž pocit, že její úspěch je ve volbách zvýhodní. A takové zásahy jsou špatně vždy. Dbejme na čistotu a nestrannost systému, neznásilňujme ho, nedělejme z něj nástroj v rukou jedné politické síly. Ostatně, už dříve se takové účelové změny nakonec obrátili proti svým architektům (přímá volba prezidenta).

Korespondenční volba je daleko méně odolná vůči potenciálním podvodům. To ale není můj hlavní argument. Stejně bude usilovně vyvracen autory různých složitých elektronických systémů ověření.

Trápí mě jiné věci.

Zaprvé: U této volby nelze zajistit její tajnost, a to odporuje naší ústavě i samotnému principu voleb.

Zadruhé: Nechci, aby o poměrech v mé ulici rozhodoval ten, kdo v ní dávno nežije. Nepocítí na své kůži následky své volby. Může volit zcela lehkovážně podle mediálních sympatií, ne podle svých reálných zájmů a denních zkušeností.

Zatřetí: Lze snadno prokázat, že tato změna není výsledkově neutrální. Kdo sledoval poslední americké prezidentské volby pozorně, měl jasno už pár hodin po oznámení předběžných výsledků. Jak přicházely korespondenční hlasy (kupodivu ne především z odlehlých končin, ale naopak ze stejného bloku, kde ležela volební místnost), výsledky se dramaticky začaly měnit. Stačilo spočítat si trajektorii dalšího vývoje podle počtu chybějících sečtených okrsků a chybějících sečtených poštovních hlasů, a bylo jasné, že v daných státech to dopadne úplně obráceně, než ukazují předběžné výsledky. Žádné ustanovení volební procedury nesmí být takto výsledkově vychýlené, takto příznakové.

Začtvrté: Toto kritérium je opomíjeno, ale pro mne je zásadní. Není správné příliš usnadňovat akt voleb. U každého procenta nad šedesát se prudce snižuje míra motivace voleb se zúčastnit, nést nějakou odpovědnost, zajímat se o dopady hlasování. Nechť volí ti, kteří překonají alespoň minimální práh motivace. Protože pro ostatní je to jen hra pro jedno odpoledne.