Eva Decroix musela odpovídat na nepříjemné otázky novinářů, kteří se zajímali o to, jak to bylo s jejími vysokoškolskými studii práv ve Francii.  A zda titul magistra, který E. Decroix léta používala v České republice, byl používán oprávněně.

Na základě toho, co sama Decroix s advokátskou obratností, kterou je jí nutné přiznat, sdělila, je jasné, že na používání titulu magistr (práv) před svým jménem neměla právo.

Výsledek jejího studia ve Francii, zdá se, že spíše  bakalářského typu, jí byl nostrifikován i pro Českou republiku. Ale to zdaleka neznamená, že z toho vyplývala možnost používat vysokoškolský titul magistr...

Vzpomínám si, jak v éře premiérství M. Zemana, tedy v létech 1998 – 2002, přišli investigativní novináři na to, že poslankyně ČSSD Noveská neoprávněně užívá vysokoškolský titul JUDr.. To, co se poté strhlo v médiích, bylo peklo, jehož cílem bylo osobně zničit Noveskou, která nebyla ochotná se vzdát poslaneckého mandátu, a co nejvíce přitom poškodit její mateřskou stranu ČSSD. Články, které psali v médiích různí Mitrofanové, byly strašlivými útoky na tuto ženu, která sice vystoupila z klubu ČSSD, ale poslaneckého mandátu se z praktických důvodů nechtěla vzdát. Byla to štvanice na tuto ženu, která nepochybně měla vyvodit závěr, který by byl jediný možný a správný: odstoupit z poslaneckého mandátu. Ten obrovský tlak, který na poslankyní Noveskou v médiích byl, vyústil v její tragickou automobilovou nehodu, při které zemřela.

Dnes se kolem Decroix rozhostilo v médiích ohlušující ticho. Ve sdělovacích prostředcích se o tomto jejím závažném problému, který ji zcela diskvalifikuje pro výkon funkce ministra spravedlnosti, vůbec nemluví. Je to nestoudná manipulace.

Dokonce i v letech, které předcházely této štvanici, na Noveskou, tedy v polovině 90. let, byl nucen abdikovat tehdejší místopředseda vlády a předseda koaliční Občanské demokratické aliance Jan Kalvoda ze všech svých politických funkcí. Jediným důvodem pro to tehdy bylo, že neoprávněně používal titul doktora práv JUDr..

Nyní jsme v identické situaci, ale ministryně spravedlností Decroix a její mateřská strana – ODS - dělají, jakoby se nechumelilo. Zkrátka, po hlavním aktérovi ostudně bitcoinové kauzy, Pavlu Blažkovi, přišla do čela ministerstva spravedlnosti, tedy ministerstva, jež má být výkladní skříní českého práva, žena, která léta klamala veřejnost neoprávněným používáním vysokoškolského titulu.

Chci si představit, co by se stalo, kdyby se na podobnou hrůzu přišlo u poslanců hnutí ANO nebo hnutí SPD. Prostě, žijeme v demokracii, která je demokracií svého druhu, kde všichni nemají stejná práva. Někdo má právo jen mlčet. A média a to nejen v tomto případě, ale i v mnoha jiných, uvádějí věci „na pravou míru“. Podle nich Decroix jednala „v dobré víře“.

Můj názor je ten, že Decroix prostě klamala veřejnost ve své advokátní praxi, neboť bez vysokoškolského titulu před jménem, by se jí tato pracovní aktivita vykonávala velmi obtížně.

Osobně chápu ODS z politického hlediska, že potřebovala vyměnit P. Blažka okamžitě, ale při této personální výměně premiér Fiala udělal neuvěřitelnou chybu. Je zřejmé, že každou ostudu a každý politický problém se ODS a její koaliční komplicové budou snažit až do termínu sněmovních voleb spíše vysedět, neboť mají na své straně jednoznačně podporu médií. Česká média, jako hlídací pes demokracie, zcela selhávají. A to nejen v tomto případě.