Možná se v příštích dnech dočkáme našimi úřady podporovaných demonstrací lidu, petic závodních kolektivů a plamenných obžalob v Národním divadle. To všechno už tu bylo, není nutno vymýšlet nic nového, novodobí svazáci svým spravedlivým zápalem rozhodně nedělají svým generačním předchůdcům ostudu. Třeba uslyšíme i heslo „psovi psí smrt.“

Ještě jedna podobnost tu je. Dotyčný Orbánův projev žádné české oficiální médium nepublikovalo. Jen deformované útržky, podobné spíše karikatuře.  Přitom šlo o velmi komplexní vystoupení o celé naší aktuální evropské realitě ve všech souvislostech, o kulturních a hodnotových rizicích, mimo jiné i o sebedestrukční masové a organizované migraci milionů lidí z končin s naprosto odlišnými kulturními tradicemi a o nebezpečné rezignaci na úsilí hájit a chránit poctivé tradiční opory našeho normálního světa.

Ale jako si angažovaná veřejnost před čtyřiceti lety neměla možnost přečíst dokumenty Charty 77, tak i nyní není nutno zdržovat se nějakými podobnosti. Správní sekáči se nezakecají. Že by si někdo vzpomněl, jak ještě v době panování komunistické moci u nás přijel mladý Viktor Orbán do Prahy a i za cenu svého zatčení přednesl na Václavském náměstí své prohlášení, požadující návrat demokracie u nás i v ostatních zemích komunistického bloku, to ani náhodou. I tehdy bojoval za nás a i tehdy jeho slova nesměla být u nás šířena.