Svátek má: Havel

Komentáře

Pád Evropy….

EU dnes jen sklízí plody své dlouholeté neschopnosti. Neschopnosti formulovat a prosazovat vlastní zájmy.


Naopak USA vždy pragmaticky sledovaly své zájmy. V průběhu let se měnili aktéři a styl i efektivita, ale cíl zůstal stejný. Jaký?  Pomocí principu „divide et impera“ (rozděl a panuj) si udržet klíčovou roli světovládce.

Prezident Trump nyní uzavírá kruh, který by se dal nazvat ,,přistřihněme EU křidélka“. Toto dějství začalo někdy před rokem 2008. V té době si prezident Putin velmi rozuměl s mnoha lídry evropských zemí. Mluvilo se o přijetí Ruské federace do EU, což  vzhledem k velikosti Ruska bylo nakonec odmítnuto, ale vstup měl nahradit status přidruženého členství, tedy úzkého propojení ekonomik.

Všichni tehdy hýřili optimismem. Nekonečné zdroje (levných) ruských surovin a lidské zdroje  s technickými a manažerskými dovednostmi lidí zemí EU, vytvoří světovou superekonomiku. Taková byla představa....Do dvaceti let tento hospodářský kolos za sebou nechá Spojené státy a trumfne i rychle rostoucí Čínu. To bylo naposledy, kdy měla EU a její klíčové země nějaký pragmatický cíl vedoucí ke skutečně respektu hodné roli Evropy ve světě, srovnatelné s významem USA a Číny.

Tehdy v USA vznikl plán zaměřený na Evropu s cílem uplatnění zásady „divide et impera“ (rozděl a panuj). Jako ideální rozbuška byla vybraná Ukrajina. Další děje si už asi pamatujeme lépe.

Státní převrat na Ukrajině s názvem Majdan, kdy byla odstraněná legální ukrajinská vláda (prezident) zvolená v soutěži mnoha stran (osob). Od rozpadu SSSR se na Ukrajině střídaly vlády více akcentující spolupráci s Ruskou federací s vládami, které chtěly historická pouta přetnout. Žádná z těch vlád ale nedokázala zajistit trvalou prosperitu země a všechny se s různou mírou intenzity daly nazvat kleptokraciemi s těsnými vazbami na oligarchy. Konečně to sám satiricky ztvárnil i současný prezident Zelenskyj v seriálu Sluha národa.

Prozápadní vlády se čím dál tím víc prezentovaly jako rusofobní, různým způsobem šikanovaly mnohamilionovou ruskou část obyvatel a dokonce tolerovaly, (pokud samy nepodněcovaly) násilné akce, které by bylo možné nazvat pogromy. Co jiného bylo např. upálení desítek Rusů v Oděse. Mimochodem dodnes nevyšetřené a nepotrestané.

Vše se dělo za blahosklonného mlčení západních elit a médií. Lidská práva přeci platí jen pro ty, které Západ uzná za toho hodné.

K tomu všemu připočítejme jednání o vstupu Ukrajiny do NATO, v realitě pak očekávatelný přesun raketových systémů s doletem jen pár minut od Moskvy. Tedy z pohledu Rusů do míst, proti kterým není skoro možné se účinně bránit.

Ruské elity měly pocit, že tím ztratí svoji nezávislost a budou vydíratelné z pozice síly. Jejich paranoia – možná oprávněná, možná ne,  vyústila v dnešní válečný konflikt.

Dílo bylo dokonáno. EU se odstřihla od ruských zdrojů a Rusko od evropských technologií, znalostí a organizačních schopností. Ruská federace se svými zdroji našla ale rychle nové spojence. Konečně Čína dnes už schopnosti Evropy i v oblasti technologií v mnohém předstihla.

Hůř jsme na tom my. Nemáme vlastní zdroje levných surovin, a to v čem byla EU dobrá, jsme si doktrinářsky zakázali ve jménu Green Dealu. EU rezignovala na svoji vlastní politiku – hledat řešení, která jsou pro ni prospěšná. Připomíná to parodii na středověk - světskou vládu převzali církevní preláti omílající dogmata a svoji neochvějnou víru. Při tom modlení však zapomněli na praktické řízení chodu společnosti. Spoléhali, že to vše za ně zařídí USA a jim bude stačit omílat zjevené pravdy.

V USA si zvolili do svého čela ryzího pragmatika, byznysmena, který opovrhuje pokrytectvím. Vyhovuje mu, že jeho předchůdci rozehráli partii - ,,udělat EU a Rusko slabšími“. Sleduje vlastní zájem. Ví, že prvořadou mocností USA zůstanou pouze tehdy, pokud budou nejbohatší a bude jim šlapat ekonomika. Abyste byli silní, musíte mít zdroje.

Doktrináři, kteří dnes vedou EU a většinu členských států, žijí v iluzi, že sílu jim dá vlastní víra v hodnoty a všudypřítomné kázání – poučování druhých o vlastních zjevených pravdách.

Světský vládce Trump teď už jen sklidí to, co zaseli jeho předchůdci. EU je definitivně vyřízená kapitola možná na desítky let, možná na vždy. Od ní konkurence nehrozí. Jen nás ještě USA vyždíme platbami za předražené zbraně a  předražený plyn.

Teď potřebuje, aby nekonečné ruské zdroje levně nezískala Čína. To už je ale čistě jeho partie. Nastal vhodný čas oddělit Rusko od Číny. V příštích týdnech uvidíme, jak to sehraje. Zkusí to. Možná ale, že zkusí souběžnou dohodu s oběma východními velmocemi. Svět je veliký a multilaterální a tomu již nelze zabránit.

Bohužel, my žijeme v prostoru, který zásadně a tentokrát asi i definitivně prohrál. Šance na změnu je, ale přiznejme si,  minimální a se současným vedením EU, takřka nulová.

Jiří Paroubek

Nejlepší ministr financí světa...

Nejlepší ministr financí světa...

Jiří Paroubek 

29.září 2026
Tak nějak podobně byl v neděli před polednem slavnostně představen redaktorem ČT Václavkem v diskusním pořadu nahrazujícím někdejší Otázky (neblaze proslulého) V. Moravce bývalý ministr financí Kalousek.

Koudelkovy báchorky..

Koudelkovy báchorky..

Jiří Paroubek 

24.září 2026
Již Miloš Zeman se snažil upozornit českou veřejnost na to, jaký je šéf české kontrarozvědky BIS pohádkář. Odmítal jej proto dlouhodobě povýšit do hodnosti generála.

Národní zájem anebo jaký jiný zájem?

Národní zájem anebo jaký jiný zájem?

Jiří Paroubek 

18.září 2026
Přitom jsou v Česku politici, kteří se domnívají, že co je z Bruselu anebo z Washingtonu, to je hezké a tudíž je to také v českém národním zájmu.

Další volební debakl kancléře Merze a německé vlády?

Další volební debakl kancléře Merze a německé vlády?

Jiří Paroubek 

14.září 2026
20.září proběhnou ve dvou dalších spolkových zemích volby do zemského parlamentu.

Zajímavý vývoj v novém ročníku fotbalové ligy

Zajímavý vývoj v novém ročníku fotbalové ligy

Jiří Paroubek 

11.září 2026
Řekl bych, že v novém ročníku fotbalové ligy, jehož proběhlo už sedm kol, je řada nových jevů.

Marketingová bitva o státní rozpočet na rok 2027

Marketingová bitva o státní rozpočet na rok 2027

Jiří Paroubek 

5.září 2026
Není to teď totiž nic jiného. Kdybychom měli soudnou parlamentní opozici a zejména soudná mainstreamová média, vyznačující se alespoň základní ekonomickou odborností, nemohla by být veřejná debata tak pokleslá jako je.