Zatím se nejedná o žádnou paniku, ale čínský index za poslední dva týdny ztratil skoro 6% a své letošní zisky odmazal téměř na polovinu.

Přeinvestované a vnitřně předlužené ekonomiky jako Čína budou mít problémy bezesporu i v příštím roce a nejsou v rámci rozvíjejících se trhů samy. Křehčí finanční systémy bude trápit především pokračující globální růst ceny peněz. Jako zlomový vidíme okamžik, kdy i ECB spojí síly s americkým Fedem, ukončí politiku QE a začne trhy připravovat na první růst úrokových sazeb – pravděpodobně na konci příštího roku.

Situace na rozvíjejících se trzích může být o to nebezpečnější, že v příštím roce bude vysoký objem splatného dluhu - podle banky MUFG mimo eurozónu a USA přes 1 bilion dolarů ( http://on.ft.com/2Ba0Q8A ).

Velký objem z tohoto dluhu byl vydán na rozvíjejících se trzích v období od roku 2012 a častokrát nese velice slušný výnos – před pěti lety je podniky a vlády vydávaly s výnosy řádově o několik procentních bodů výše. Investoři na nich výborně vydělali, avšak od té doby šly výnosy na globálních trzích i rizikové marže výrazně dolů. Pro podniky a vlády rozvíjejících se trhů tak vůbec nemusí být jednoduché refinancovat své dluhy za stávajících podmínek – asset manageři včetně penzijních fondů mohou váhat, a to může tlačit riziková marže vzhůru. To je o důvod víc,  proč rozvíjející se ekonomiky nemusí mít lehký život a trhů jako Čína je nadále třeba se spíše bát než v nich vidět příležitost...