Komentáře

Jiří Paroubek

politik

Stála investice české vlády do Ukrajiny zato?

Americký prezident Trump se skutečně nemazlí ani s evropskými elitami, včetně evropských velmocí, jako jsou Francie, Německo a Velká Británie, ani s prezidentem Zelenským.

Prezidenta Zelenského označil D. Trump za diktátora, a když to řeknu velmi jemně, neúspěšného diktátora, který oblafnul Spojené státy a donutil je k obřím výdajům na válku a na chod ukrajinského státu.

Jak je známo, prezidentské období Zelenského skončilo vloni na jaře. Od té doby je legitimita Zelenského, coby prezidenta Ukrajiny, mírně řečeno sporná.

Argument českého prezidenta Pavla, že za války nelze konat volby, je lichý. Dokonce i Bašar Assad, v době kdy ještě syrská vládní vojska kontrolovala většinu území Sýrie s naprostou většinou obyvatel, zorganizoval prezidentské volby, jichž se účastnilo dokonce několik kandidátů. Totéž mohla zorganizovat i Zelenského ukrajinská administrativa. Volby by prostě proběhly jen na územích kontrolovaných vládou v Kyjevě, což byly ještě vloni na jaře čtyři pětiny území Ukrajiny.

První parlamentní volby v Československu v roce 1919 se neuskutečnily na Slovensku, neboť Čs. vláda v roce 1919 musela řešit revoltu, inspirovanou Maďarskou republikou RAT. Tedy maďarskými komunisty. Volby proběhly v české části Čs. státu a Československo mělo svůj první parlament zvolený většinou voličů. Již další volby proběhly na celém území Čs státu. Zkrátka při dobré vůli Zelenského a jeho lidí, bylo jistě možně uskutečnit volby a zajistit tak legitimitu toho, kdo vládne. Pravidla demokracie jsou někdy nepříjemná, zejména když se to vládnoucí skupině lidí nehodí. Najde se vždy dost dobrých argumentů na to, aby se volby neuskutečnily. Ale tak to není, vláda demokracie, ale nevolené oligarchie, možná že slovo diktátor, které použil americký prezident, je trochu přehnané, neboť v Kyjevě existuje ještě stále zvolený parlament, z kterého ovšem byly eliminovány všechny politické síly, které by snad narušovaly „jednotu státu“.

Ale podívejme se na angažovanost zemí, podle Kielského institutu pro hospodářství, který zpracoval přehled výdajů jednotlivých států ve prospěch Ukrajiny. Institut vyčísluje jednak výši vojenských dodávek v miliardách eur a také náklady na řešení uprchlické krize. Česká republika je mezi zeměmi Západu, které se účastnily pomoci Ukrajině na 8. místě za hospodářsky násobně silnějšími státy, jako jsou USA a Německo (viz přiložená tabulka). A v objemu výdajů na věc Ukrajiny Česká republika i v absolutním vyjádření předstihla třeba Francii. Tedy všechny ostatní země Západu, kromě sedmi v tabulce před Českem uvedených, mají pomoc ve prospěch Ukrajiny podstatně nižší. Abychom vyjádřili pomoc české vlády v korunách, je to zhruba 232 miliard Kč (při použití kurzu euro:koruna 1:25).

A to vše v situaci, kdy se vláda hrdlí s jednotlivými profesními skupinami počínaje lékaři, zdravotníky obecně, učiteli, personálem škol, důchodci a státními zaměstnanci o každou korunu jejich příjmů. Moje otázka zní: stálo to za to? Prezident Trump je pragmatický muž, který během několika dní rozmetal naivní představy politických lídrů EU a většiny zemí EU, včetně premiéra Fialy a jeho vlády, pokud jde o smysluplnost války na Ukrajině.