Jeho slavný výrok by si dnes měli zejména někteří lidovečtí politici připomínat: „Jen já jsem porazil sovětské maršály“. A v jaké to bylo disciplíně? Pan předseda byl ohromně odolný chlastometr, který v tomto oboru dokonce překonal i neporazitelné sovětské maršály.

Slávek Jandák, slavný český herec, někdejší ministr kultury ve vládě pod mým vedením a dlouholetý úspěšný politik sociální demokracie (v letech 2005 – 2017), se vyjádřil v XTV k válce na Ukrajině poněkud jinak, než jak to zaznívá ve většině českých mainstreamových médií. A hlavně jinak, než jak by si to představitelé současné vládní koalice přáli.

I já si na rozdíl od V. Jandáka myslím, že na Ukrajině probíhá válka, a to jako lokální konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Ale přesnější by bylo říci, že se jedná o konflikt mezi Ruskem a Západem zastoupeným Ukrajinou. A válka se nevyvíjí podle představ naší vlády a zejména Rusko ne a ne zbankrotovat. Naopak, jeho hospodářství se těší dobrému zdraví (na rozdíl od toho ukrajinského).

Vláda Petra Fialy a její političtí kortešové od samého počátku svého vzniku projevují nenávistnou intoleranci vůči jakýmkoli názorům, které nejsou identické s jejich názory.

A tak vláda s použitím jakési neziskové organizace CZ.NIC uzavřela všechny tzv. proruské weby na dobu několika týdnů. Učinila tak protiústavně a protizákonně. Je zvláštní, že státní zastupitelství v této věci vůbec nekonalo. A předseda Ústavního soudu dokonce tuto nezákonnost slovně podpořil.

Dnes politici vládní koalice útočí na V. Jandáka a naznačují, že uvažují o jeho odvolání z Rady ČTK, tedy z funkce, do které byl zvolen minulou Poslaneckou sněmovnou. Prostě, vládní politici, a nejsilněji to sdělil právě lidovecký europoslanec Zdechovský, - rád bych mu připomněl Plojharova „zlatá“ slova – chtějí Jandáka z Rady ČTK odvolat. Chtějí prostě „vyčistit“ Radu a obecně i další mediální rady tak, aby nic nebránilo politickému monopolu vlády ve veřejnoprávních médiích. Přitom Česká televize (ČT) dlouhodobě podporuje současné vládní strany. Naopak ČT dříve tvrdě útočila na tehdy vládní, dnes opoziční hnutí ANO a setrvale útočí na opoziční SPD.

Vládní koalice začala prosazovat ve sněmovně také návrh úpravy zákona o státní službě. A to tak, aby mohla být státní služba postupně zglajchšaltována a na klíčových pozicích ve státním aparátu, aby se objevili jen exponenti současné vládní koalice.

A do toho se přimíchal ještě ocásek současné vládní koalice, spolek Milion chvilek, který se dožaduje odvolání ombudsmana Stanislava Křečka. A to jen proto, že si dovolil odebrat pravomoci své neschopné zástupkyni, která je ovšem ideovou souputnicí současné vládní koalice.

Intolerance a snaha řešit politické problémy hrubou silou, je pro současnou vládní koalici typická. Bohužel jí ale tento přístup nepomáhá v řešení vážných ekonomických a sociálních problémů naší země. Vláda si nedokáže poradit ani s vysokou inflací, ani s problémy klesající ekonomiky, které se naplno projeví ve IV. čtvrtletí hospodářským poklesem.