A aby toho nebylo málo, ještě k tomu Zelení chválí vládu - oni, opoziční strana (!) –za „její jednoznačný postoj od počátku této fáze války“. Tedy, rozuměj včetnědodávek zbraní za 47 mld. Kč atd.. Musím tedy konstatovat, že Zeleným je úplně fuk, jaký dopad to má na životní úroveň českých občanů, která razantně klesá.

Divím se Matěji Stropnickému, že se dohaduje s hlupáky, kteří se do něj trapně pustili na sociálních sítích. Ty bláboly, které vedou na téma Mnichovská konference 1938, okupace republiky v roce 1968, ustupování Kremlu, neústupnost proti agresorovi, „užitečný idiot“ Putinova režimu apod., jsou žalostně. Vrcholná hyperbola se ovšem povedla jednomu rozčilenému odpůrci M. Stropnického a míru, že prý: „Zelení se staví na stranu boje proti ruskému agresorovi a proto za mír“. To je jako ta legendární slova newyorského rabína: "A nastane takový boj za mír, že nezůstane kámen na kameni."

A podobně jako kdysi v Právu (dříve Rudém) jeden blbeček má potřebu mluvit ve vztahu k M. Stropnickému o… „úplném rozpadu osobnosti“… a že už „bude napořád tragikomickou postavičkou“. V této souvislosti si vždy vzpomenu na legendární "zaprodance a ztroskotance" z komentářů Rudého Práva v roce 1977 po vzniku Charty 77.

To vše jen proto, že nikdo z těchto blábolilů na sítích se nepokoušel přečíst si obsah mírové iniciativy, se kterou Stropnický a další přišli.

Komické je, že strana Zelených se vyjadřuje ke svému bývalému předsedovi a jeho aktivitám léta poté, co už není ani jejím členem.

Prostě, Zelení ze svého ghetta jednoho procenta hlasů voličů už nikdy nevyjdou. A pokud se s nimi bude chtít spojit do volební aliance Netolického a Pocheho ČSSD se svými dvěma procenty momentální voličské podpory, tak je s oběma stranami konec.