Důvodem je, že žijeme dlouho a cílem má být, abychom si v průměru neužívali důchodu déle než 21 let. Ano, bylo by pěkné užívat si důchodu 21 let.

Nahlédl jsem do statistiky a zjistil, že střední doba dožití je v České republice u mužů 76 let a u žen 82 let. První věc, která člověka hned doslova trkne, je nejasnost v jednoduchých počtech. Když dnes půjdu do důchodu v 65 letech, měl bych se v průměru dožít 86 let, abych si užil těch 21 let. Přitom je daleko pravděpodobnější, že jako muž zemřu v 76 letech, tedy můj důchod bude trvat jen 11 let. Ženy jsou na tom lépe, ty mají šanci užívat důchodu 17 let. Ať počítám, jak počítám, 21 let nevidím.

Rovnoprávnost mužů a žen je věc naprosto správná. Dnes je někdy hnána až k absurditě a vedle snahy odstranit z jazyka zažitá slova označující pohlaví, jsme přesvědčováni, že ženy můžou dělat úplně všechno jako muži. Ze statistiky plyne, že muži jsou v délce důchodu dost zásadně diskriminováni. Dnes si důchod v průměru užijí o 6 let méně než ženy. O tom se mlčí. Přitom by mělo jít o zásadní věc v situaci, kdy základním údajem, na kterém stojí věk odchodu do důchodu, má být očekávaná průměrná doba čerpání starobního důchodu.

Ale zpět k základní nesrovnalosti. Co vede současnou vládu k přesvědčení, že lidé budou v důchodu průměrně 21 let? Jde nejspíš o prognostický konstrukt, který nemá oporu v dnešní realitě. Místo tohoto snění, kolik se údajně dožijeme v roce 2050, by se měla řešit dnešní situace.

Mimo jiné je cestou i zesilování motivace důchodců a zaměstnavatelů k tomu, aby ti, kteří mohou, pracovali dobrovolně co nejdéle. Když dnes nastoupím v 65 letech do důchodu, stávám se čistým příjemcem dávky. Na daních a pojištění neplatím nic. Logické by bylo, kdyby pracující důchodci platili jen třeba jednu desetinu dnešních daní včetně pojištění. Totéž by se týkalo jejich zaměstnavatelů.  Mimochodem úplně stejný princip by měl být zaveden pro všechny studenty do 26 let. Najednou by bylo velmi výhodné zaměstnávat důchodce i studenty. O to nikdo nestojí?

Dělá se opak. Práce studentů byla nově zdaněna a dlouhou dobu bylo dokonce výhodnější odejít do předčasného důchodu než setrvávat v práci a platit daně. Zachytil jsem informaci, že díky tomu je v předčasném důchodu více než půl milionu lidí. Metodicky správně by měli být zahrnuti do celkové nezaměstnanosti. To už bychom zdaleka nebyli premianti. Takto jsme stovky tisíc práceschopných lidí posunuli do kolonky „starobní důchodci“ a současně říkáme, že na ně nemáme peníze. K tomu chybí stovky tisíc pracovníků prakticky ve všech profesích. Připadá vám, že něco z toho dává smysl?