Nárůst cen není přitom doprovázen odpovídajícím tempem růstu mezd a důchodů. Proto dochází k poklesu reálných příjmů občanů, proto je inflace aktuálně považována velkou částí české společnosti za mimořádný společenský problém.

V nejpodstatnějších částech spotřebního koše zboží a služeb – potraviny, energie, vodné a stočné, bankovní poplatky, poplatky za internet a telefon – se projevuje cenový diktát podnikatelských subjektů, které tyto zboží a služby nabízejí.

V českých supermarketech, které jsou součástí dceřiných firem, je potravinářské zboží obecně méně kvalitní, nežli např. v Německu a toto zboží je v základním spotřebním koši v průměru u nás až o třetinu dražší nežli v Německu. Český stát připustil deformaci trhu s potravinami (a nejen s nimi), umožnil narušit tržní prostředí kartelovými dohodami, vytvářením oligopolů a monopolů.

Občané platí monopolně vysoké ceny potravinářského zboží a výše jmenovaných služeb, což způsobuje drahotu a inflaci. Občané střední třídy, nízkopříjmových vrstev chudnou, firmy zapojené do kartelových dohod, podniky s velkou tržní silou či vytvářející oligopoly, naopak zvyšují podstatně své zisky. A ty často odvádějí ve formě dividend z naší republiky (ročně v průměru posledních pěti let to bylo cca 260 mld. Kč).

Deformované tržní prostředí, nechránící české spotřebitele způsobuje tedy drahotu a inflaci. Národní socialisté budou ve sněmovně i mimo ni (v exekutivě, budou-li v příští vládě) prosazovat spravedlivou ochranu spotřebitelů před monopolně vysokými cenami a kartelovými dohodami.

Jiří Paroubek