Finanční krize nikdy nevypadají stejně, ale mají jeden společný rys: rodí se v prostředí zvláštních příběhů, které maskují realitu. Historie nabízí dostatek varování, od legendy o čističích bot rozdávajících investiční rady před krachem roku 1929 až po slepou víru v matematické modely před krizí roku 2008. Ekonomové jako Kenneth Rogoff a Carmen Reinhartová to popsali už dávno. Euforie je vždy důsledkem zapomnění.

Dnešní svět však produkuje nové, ještě znepokojivější signály. Spekulativní sázky na geopolitické události, například na osud venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, nejsou jen bizarní epizodou. Jsou symptomem prostředí, v němž se realita mění ve hru. Mnohem závažnější je ale to, co se odehrává mimo pozornost veřejnosti.

Americký ministr financí Scott Bessent připustil, že státy Perského zálivu žádají o dolarové swapové linky. Na první pohled technický detail, ve skutečnosti varovný signál. Jak upozorňuje bývalá hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová, takové kroky nevznikají bez důvodu. „Důsledky konfliktu s Íránem mohou být mnohem větší, než naznačují trhy,“ zaznělo z jejích úst.

Analytik Brad Setser jde ještě dál. Podle něj jde o transakce mimo standardní účetnictví, které nahrávají jedné straně. Jinými slovy, finanční systém se začíná chovat tak, jako by se připravoval na mimořádnou situaci.

Válka, která může rozbít světový obchod

Konflikt s Íránem není jen regionální problém. Dotýká se samotného základu globální ekonomiky. Klíčovým bodem je Hormuzský průliv, kudy proudí významná část světových energetických surovin. Jakmile je tato tepna ohrožena, nejde jen o ceny ropy.

Ještě nebezpečnější je precedens, o němž se začíná mluvit. Pokud by Írán získal podíl na příjmech z tranzitu, jak naznačil Trump, otevřelo by to dveře dalším státům. Indonésie už zvažuje zavedení poplatků v Malackém průlivu, kterým prochází přibližně 40 procent světového obchodu.

Takový vývoj by znamenal zásadní porušení principů stanovených Úmluvou OSN o mořském právu. V praxi by šlo o návrat do éry, kdy moře ovládala síla a nikoli pravidla. Globalizace by utrpěla zásah, ze kterého by se nemusela vzpamatovat.

Zásadní omyl spočívá v představě, že největším rizikem je zdražení energií. To je problém, na který se ekonomiky dokážou adaptovat. Skutečná hrozba leží jinde.

Finanční systém na pokraji selhání

Podle řady analytiků se svět přibližuje scénáři, který připomíná srdeční zástavu globální ekonomiky. Nejde primárně o akciové trhy. Ty jsou pouze indikátorem. Skutečný problém se skrývá v dluhových strukturách, zejména v oblasti státního a soukromého dluhu.

Pokud by došlo k dlouhodobému narušení obchodních tras nebo k nekompetentnímu mírovému řešení, může se spustit dominový efekt. Banky by mohly ztratit přístup k dolarové likviditě, což je přesně situace, na kterou se připravují zmíněné swapové linky.

V takovém scénáři by se svět neposunul jen do recese. Mluvilo by se o nové velké hospodářské krizi, tzv. „velké depresi“.


Dnes taková jednota neexistuje. Multilateralismus se rozpadl a s ním i schopnost rychlé reakce. Politici by si podle všeho spíše vyměňovali obvinění, než aby hledali řešení.

Situaci navíc zhoršuje personální i strategická slabost americké administrativy. Kritici upozorňují, že Trump se obklopil loajálními spolupracovníky a odstranil oponenty. Postavy jako Pete Hegseth či Marco Rubio hrají v tomto systému roli, která podle kritiků nepřispívá k vyváženému rozhodování.

Evropa mezitím zůstává svázaná pravidly a bez strategické iniciativy. Premiér Keir Starmersymbolizuje přístup, který sice ctí normy, ale postrádá schopnost reagovat na krizový vývoj.

Nadějí zůstává technologický pokrok, zejména rozvoj umělé inteligence. Ta může v dlouhodobém horizontu změnit produktivitu a strukturu ekonomiky. Jenže časový horizont této transformace je příliš dlouhý.

Krize, která se nyní rýsuje, může přijít dříve, než se tyto přínosy projeví. A právě v tom spočívá největší paradox současnosti. Svět stojí na prahu technologického průlomu, ale zároveň se může propadnout do jedné z nejhlubších ekonomických krizí moderní historie.



Zdroj: https://unherd.com/2026/04/will-trump-cause-a-greater-depression/