Na soukromé škole Lakeside School v Seattlu se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let odehrávala malá technologická revoluce. Škola tehdy patřila k několika málo místům ve Spojených státech, kde měli studenti přístup k počítačovému terminálu napojenému na sdílený systém. Dnes by to znělo banálně, ale tehdy šlo o vstup do jiného světa. Pro většinu dětí byla technika vzdálená a nedostupná. Pro mladého Billa Gatese a o dva roky staršího Paula Allena to byla posedlost.


Právě z této směsi talentu, soutěživosti a mladické vychytralosti vznikla i dnes slavná historka o školním rozvrhu. Gates později s nadhledem přiznal, že s Allenem pomáhali vytvářet školní systém rozvrhů a při té příležitosti si Bill dokázal zajistit místa ve třídách plných dívek. Sám pak s humorem dodával, že mu to stejně moc nepomohlo, protože byl v té době při navazování kontaktů spíš bezradný než suverénní. Právě tahle epizoda ale ukazuje něco důležitého: Gates od mládí chápal software jako nástroj, který umí měnit realitu. Nejen řešit úlohy, ale ovlivňovat skutečný svět.  

Ještě podstatnější bylo, že oba mladíci narazili i na hranice. Když se ukázalo, že systém využívají až příliš kreativně, dostali zákaz přístupu. Jenže místo definitivního trestu přišla paradoxní nabídka. Správci systému si uvědomili, že tihle kluci rozumějí chybám programu lépe než leckterý dospělý. Gates s Allenem se tak vrátili zpět, tentokrát jako ti, kdo pomáhali chyby hledat a opravovat. To byl moment, který se v příběhu Microsoftu často přehlíží. Nešlo jen o talent, ale o to, že už jako teenageři získali zkušenost s reálným softwarem, odpovědností a řešením problémů, které měly skutečné důsledky.  

Z dnešního pohledu je fascinující i to, jak brzy začali myslet podnikatelsky. Gatesovi bylo patnáct, když s Allenem rozjeli projekt Traf O Data. Cílem bylo zpracovávat dopravní data z pásků, které tehdy sbíraly údaje o provozu na silnicích. Zní to technicky nudně, ale šlo o mimořádně moderní nápad. Dva teenageři chtěli pomocí počítače nabídnout službu, kterou tehdejší úřady teprve objevovaly. Projekt nebyl velkým obchodním triumfem, ale podle životopisných zdrojů jim přinesl přibližně 20 tisíc dolarů a hlavně zkušenost s vývojem produktu pro skutečný trh.  


Když se v roce 1975 objevil na obálce časopisu Popular Electronics počítač Altair 8800, Allen v tom okamžitě viděl příležitost. Spolu s Gatesem vytvořili programovací jazyk BASIC pro nový stroj a 4. dubna 1975 založili Microsoft. Zrodila se firma, která během několika desetiletí změnila způsob práce, komunikace i podnikání po celém světě.  

Na celém příběhu je nejzajímavější jedna věc. Dnes se o Gatesovi často mluví jako o symbolu establishmentu, miliardáři a filantropovi, který patří ke globální elitě. Jenže jeho skutečný začátek byl spíš příběhem kluka, který měl odvahu vrtat do systému, protože mu nestačilo přijmout svět takový, jaký je. A právě v tom je možná největší lekce jeho mládí. Ne v tom, že hackoval školní rozvrh kvůli dívkám, ale v tom, že se odmítl smířit s hranicemi, které mu někdo nastavil. Někdy totiž velké firmy nevznikají z poslušnosti, ale z neklidu, zvědavosti a ochoty zkusit něco, co ostatním připadá nemožné.