Svátek má: Havel

Komentáře

Lampedusa varuje: Je nejvyšší čas bránit svoje hranice

Zpráva z tisku: Počet migrantů na ostrůvku Lampedusa překročil počet místních obyvatel...


Svého času jsme jásali, že jsme v Schengenském prostoru. Tím jsme přestali hlídat své hranice a sousedi přestali hlídat hranice s námi. Mělo to ovšem jednu zásadní podmínku. Že bude hlídána vnější hranice celého schengenského území. Vzpomínáte, jak bylo Slovensko před dvaceti lety peskováno, že prý nedostatečně hlídá hranice s Ukrajinou? Před devíti lety ale všechny tyto dohody a zásady padly. Miliony nelegálních přistěhovalců bez identity zaplavily evropské země s nejštědřejším sociálním systémem. Nastala multikulturní katastrofa, jejíž znaky vídáme na ulicích většiny velkých evropských měst. Je jedno, jestli tomu říkáte invaze, ekonomická migrace, útěk před útrapami nebo lidskoprávní katastrofa. Je jedno, jestli si myslíte, že je to důsledek idealismu, blbosti, souhry okolností, dobrých úmyslů, organizované činnosti neziskovek nebo komplotu tajných sil. A je jedno, kolik nařízení, usnesení či mezinárodních smluv k tomu přijme Evropská unie, NATO či Rada Evropy nebo jsme v minulosti podepsaly.

Nejde už o naši životní úroveň ani o naše důchody nebo zdravotní péči. Jde nám o život, o naši civilizaci, o naše domy a naše děti. Nemůžeme zachránit všechny ty miliardy lidí z méně rozvinutých končin Země. Nedokážeme nakrmit všechny hladové děti světa. Nedokážeme vyléčit všechny nemocné a ubytovat ani začlenit všechny trpící a ohrožené. Když se o to pokusíme, zničí nás to. Na světě žije několik miliard lidí s denním příjmem dva dolary denně. Kolik z nich pozveme? Jen procento dělá desítky milionů. A podle jakého klíče to procento vybereme? To je přece nesmysl. Umělá a masová imigrace je civilizační zlo. Individuální migrace za prací tu byla vždy, ale o tu dnes vůbec nejde. Musíme zásadně revidovat naše sociální systémy. To zaprvé. A zadruhé: když není spolehnutí na země, které mají hlídat vnější hranice Schengenu, odstupme od dohody o Schengenském prostoru a vraťme se ke klasickému hraničnímu systému, který v západní Evropě fungoval sedmdesát let. A když to nepůjde kolektivně, pak to učiňme jednostranně. Lampedusa už je zničena. Musíme něco dělat. Musíme se začít bránit. Musíme začít bránit naše hranice.

Vyzývám vás, pane prezidente, abyste okamžitě odvolal české mezinárodní závazky ohledně „schengenských hranic“. Vyzývám vás, pane předsedo Petře Fialo, abyste svolal Bezpečnostní radu státu a mimořádné zasedání vlády k migrační krizi.



Pojďme aktivizovat českou armádu, ať se připraví na obranu hranic. Bránit hranice svého státu před vniknutím všeho nežádoucího je základní funkcí státu. Francie, Belgie, Německo a Švédsko už trpce litují, co dovolili. Nedopustte, pánové, aby se imigrantská getta rozšířila i k nám. Nedovolte zánik naší země, naší kultury a naší společnosti svoz nečinností.

V roce 2020 dokázali vaši předchůdci hranice utěsnit během pár dnů, dokonce i mezi okresy. U nelegální migrace to půjde taky. Vyzývám vás, pane premiére, abyste se ihned spojil s Maďarskem, Slovenskem a Polskem a aktivizoval společnou bezpečnostní politiku V4. Naše zájmy jsou v tomto bodě společně. Tohle je reálný důvod, kvůli němuž V4 vznikla. Je nejvyšší čas začít konat.
Většina českého národa bude stát za vámi.

Děkuji vám, že jste si má slova přečetli a že je berete vážně.

Vaše senátorka
Normální Daniela
Daniela Kovářová


Nenávidím, tedy jsem

Nenávidím, tedy jsem

Daniela Kovářová 

10.říjen 2026
Nenávist je hnusná emoce a jeden by si myslel, že je třeba ji tajit a bojovat s ní. Ale kupodivu tomu tak není.

Myslí stát na děti, nebo na dospělé?

Myslí stát na děti, nebo na dospělé?

Daniela Kovářová 

8.září 2026
Děti jsou radost. Taky starost, ale radost zejména. Ale máme se snažit o děti za každou cenu?

Komunikace v dobách globálního oteplování

Komunikace v dobách globálního oteplování

Daniela Kovářová 

4.září 2026
Žijeme v on-line době. Obrazovka mobilního telefonu nebo tabletu vidí náš obličej častěji než zrcadlo, protože technologie mnohým z nás připadají děsně moderní a praktické.

Jak vyrábíme traumatizované děti

Jak vyrábíme traumatizované děti

Daniela Kovářová 

21.srpen 2026
Nikdy dřív jsme se tolik nevěnovali dětem jako dnes. Nikdy dřív nevycházelo tolik alarmujících článků, nepsalo se tolik knih, nikdy se tak dramaticky neupozorňovalo na týrané a traumatizované děti.

S jídlem roste chuť i změny návyků

S jídlem roste chuť i změny návyků

Daniela Kovářová 

14.srpen 2026
Jídlo je součástí kultury. Ne pouze ve smyslu etnografickém, ale také ve smyslu kulturnosti, civilizační kultivovanosti. I individuální a společenské kultivovanosti.

Lze pomoci od osamělosti?

Lze pomoci od osamělosti?

Daniela Kovářová 

10.srpen 2026
Osamělost není totéž jako samota. Samotu čas od času potřebujeme k zastavení, k promyšlení dalších kroků, k usebrání. Osamělost oproti tomu bolí, zraňuje, ubližuje, otupuje.