Svátek má:
Romana
Politika
Dotace za 14 miliard. MPO zmírnilo pravidla, úspory zaostaly
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozdělilo na energetické úspory firem 13,9 miliardy korun. NKÚ zjistil nesplněné cíle i podporu méně účinných projektů.
Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu
18.listopad 2026 - 07:05
Český stát poskytl podnikům téměř 14 miliard korun na snížení spotřeby energií. Výsledek je podle Nejvyššího kontrolního úřadu výrazně slabší, než se očekávalo. Podpořené projekty přinesly do května 2025 úsporu 4,6 petajoulu, což odpovídá přibližně 1,1 procenta celkové čisté konečné spotřeby energie v českém průmyslu a službách v roce 2021. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom kvůli slabému zájmu firem zmírnilo pravidla pro přijímání žádostí. Následně tak podpořilo i dražší projekty s nižšími energetickými úsporami.
Nejde o tvrzení, že jednotlivé podniky ušetřily pouze jedno procento své spotřeby. Kontrolní závěr však ukazuje závažnější problém. Stát vynaložil miliardy na program, který nedosáhl stanovených cílů, a místo důsledného přehodnocení podpory postupně snižoval nároky na žadatele. NKÚ v červenci 2026 zveřejnil výsledky kontroly několika energetických programů, v nichž prověřoval celkem 26,4 miliardy korun skutečně proplacené podpory. Zjištění znovu otevírají otázku, zda česká dotační politika sleduje především dosažené výsledky, nebo rozdělení připravených peněz.
Program Úspory energie financovaný z evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost měl významně přispět ke snížení energetické náročnosti českého hospodářství. Původně se počítalo s jeho příspěvkem 20 petajoulů k národnímu cíli úspor do roku 2020. V roce 2017 vláda plánovaný příspěvek snížila na 9,62 petajoulu. Skutečný výsledek programu však na konci roku 2020 dosáhl pouze 3,09 petajoulu. Ani výrazné snížení původního cíle tak nestačilo. Později úspory postupně narůstaly a do května 2025 dosáhly 4,6 petajoulu. To dokládá, že podpořené investice energii skutečně šetřily, avšak jejich celkový přínos zůstal vzhledem k původním očekáváním omezený.
Zásadní je především způsob, jakým ministerstvo reagovalo na nezájem podniků. V prvních výzvách více než polovina projektů nesplnila věcná hodnoticí kritéria. MPO následně u dalších tří výzev snížilo minimální bodovou hranici přijatelnosti ze 60 na 50 bodů. Podle NKÚ tak mohlo získat podporu 1 031 projektů, tedy více než polovina ze všech 2 017 projektů v těchto výzvách. Šlo přitom o projekty s nižšími očekávanými úsporami než u lépe hodnocených žádostí. Kontroloři upozornili, že změkčení pravidel vedlo k podpoře dražších investic s menším energetickým efektem.
Tento postup je ekonomicky nejproblematičtější. Pokud stát vytvoří program na snižování spotřeby energie, měla by být rozhodujícím kritériem především prokazatelná úspora dosažená za veřejné peníze. Jestliže se požadavky upravují hlavně proto, aby se zvýšil počet příjemců, vzniká riziko, že se skutečný účel podpory dostane na druhé místo. Prezident NKÚ Miloslav Kala v podcastu Insider upozornil na chybnou motivaci dotačního systému. Úředníci mají zájem rozdělit dostupné prostředky, zatímco příjemci usilují o co nejvýhodnější financování vlastních investic. Výsledkem nemusí být korupce ani porušení zákona. Stačí, že systém nevytváří dostatečný tlak na hospodárnost a skutečný přínos projektů.
Peníze zůstávaly nevyužité, státní budovy na úspory čekaly
Kontrola odhalila podobné problémy také u dalších programů. Z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost bylo na podporu obnovitelných zdrojů vyčleněno 5,1 miliardy korun. Do konce roku 2024 mělo vzniknout 23 megawattů nového instalovaného výkonu. Podle NKÚ však do ukončení kontroly v květnu 2025 podpořené projekty nepřinesly žádnou novou výrobní kapacitu. To ovšem neznamená, že bylo všech 5,1 miliardy již utraceno. Šlo o plánovanou alokaci. V době kontroly bylo na tři projekty proplaceno 83,6 milionu korun. Zpoždění souviselo mimo jiné s pozdějším vyhlašováním výzev kvůli změnám evropské legislativy. Ministerstvo přesto nedokázalo splnit stanovený průběžný cíl.
Ještě výraznější problém se projevil u energetických úspor ve státních budovách. Národní plán obnovy na ně vyčlenil 2,9 miliardy korun, ale po třech letech se podařilo vyčerpat pouze 268 milionů, tedy devět procent. Podpořené projekty vykazovaly v březnu 2025 roční úsporu 19,7 terajoulu. Cílem pro březen 2026 přitom bylo 140 terajoulů. NKÚ upozornil, že ministerstvo při nastavování programu dostatečně nezohlednilo krátkou dobu realizace ani nedostatek vlastních investičních prostředků státních institucí. Přidaly se vysoké stavební náklady a inflace. Výsledkem byl malý zájem o podporu, přestože ministerstvo podmínky postupně zmírňovalo.
Bylo by nesprávné označit všechny kontrolované dotační programy za neúspěšné. Například starší podpora obnovitelných zdrojů z OP PIK splnila svůj cíl instalovaného výkonu. Rozdílné výsledky však ukazují, že jednotlivé programy je nutné hodnotit podle skutečně dosažených parametrů, nikoli podle objemu schválených dotací.
Dotace se musí hodnotit podle výsledků, nikoli čerpání
Nejzávažnější slabinou kontrolovaných programů není pouze jejich omezený energetický přínos. NKÚ upozornil také na nedostatečnou vypovídací schopnost ukazatelů, podle nichž ministerstvo výsledky hodnotilo. Celkovou spotřebu energie v průmyslu a službách totiž ovlivňuje hospodářský růst, struktura výroby, počasí i ceny energií. Změna tohoto ukazatele proto sama neprokazuje účinek konkrétní dotace. MPO uvedlo, že některé výsledkové ukazatele požadovala při schvalování programu Evropská komise. To však nic nemění na potřebě samostatně vyhodnocovat hospodárnost veřejné podpory.
Pokud stát financuje energetickou modernizaci soukromých podniků, musí umět doložit, kolik energie jednotlivé projekty skutečně uspořily, jaká byla cena dosažené úspory a zda by firmy obdobnou investici neuskutečnily i bez dotace. Vysoké ceny energií samy motivují podniky k modernizaci výroby, zateplování objektů nebo instalaci úspornějších technologií. Veřejná podpora má smysl zejména tam, kde pomáhá překonat investiční překážky nebo přináší širší společenský přínos. Neměla by však automaticky nahrazovat vlastní odpovědnost firem za jejich provozní náklady.
Ministerstvo by proto mělo více využívat důsledné porovnávání projektů, následnou kontrolu dosažených úspor a tam, kde je to vhodné, také zvýhodněné úvěry nebo záruky místo nenávratných dotací. Pokud se ukáže, že o některý program není dostatečný zájem, nemá být automatickou odpovědí snížení požadavků na kvalitu projektů. Odpovědnost za současný stav přitom přesahuje jedno volební období. Kontrolované programy vznikaly a fungovaly za několika vlád. Současné vedení Ministerstva průmyslu a obchodu však odpovídá za to, zda se závěry NKÚ promítnou do nových pravidel veřejné podpory.
Český průmysl potřebuje snižovat energetickou náročnost, aby obstál v evropské i světové konkurenci. Proto si stát nemůže dovolit dotační systém, který připouští dražší projekty s nižšími úsporami jen proto, aby našel dostatek příjemců veřejných peněz. Čtrnáct miliard korun je příliš vysoká částka na to, aby za hlavní výsledek mohl stát považovat počet podpořených projektů. Rozhodující musí být dosažená úspora, hospodářský přínos a schopnost prokázat, že bez veřejné podpory by stejného výsledku nebylo možné dosáhnout stejně účinně. Dokud vláda takový přístup neprosadí, bude dotační ekonomika dál odměňovat schopnost získávat peníze více než schopnost vytvářet skutečné úspory. A to je problém, který české veřejné finance potřebují řešit mnohem naléhavěji než otevírání dalších dotačních výzev.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: tn.cz)
Zdroje: 1. NKÚ – Miliardové dotace MPO nesplnily očekávané cíle, 20. července 2026; 2. NKÚ – Kontrolní závěr č. 24/24 k energetickým úsporám a obnovitelným zdrojům; 3. EU report 2026, hodnocení využívání evropských prostředků
KOMENTÁŘ: Petr Sak
Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?
|
27% |
|
49% |
|
24% |





















