Česká koruna podle prezidenta Petra Pavla nesmí být nedotknutelným symbolem. Pokud by jednou bránila dalšímu rozvoji země, neměl by sentiment stát v cestě jejímu nahrazení eurem. Prezident to uvedl na konferenci reVize Česka, kde znovu obhajoval hlubší zapojení České republiky do evropských struktur včetně přijetí společné měny.

Pavel současně argumentoval tím, že česká ekonomika je s eurozónou úzce propojena a že země, které eurem platí, mají větší možnost podílet se na rozhodování o budoucím směřování evropské ekonomiky. Podle něj není výhodné stát stranou a následně pouze přijímat rozhodnutí, která vznikají jinde.

Právě s tímto pohledem se však ostře rozchází šéfredaktor Deníku TO Marek Stoniš. Zatímco prezident mluví o sentimentu ke koruně, Stoniš tvrdí, že většina lidí má pro zachování české měny mnohem praktičtější důvody. Podle něj nejde o nostalgii ani o citový vztah k bankovkám a mincím, ale o zkušenost s fungováním eurozóny a jejími dlouhodobými problémy.


Stoniš však namítá, že samotné výsledky států platících eurem dávají důvod k opačné úvaze. Jádro jeho argumentace tvoří srovnání zadlužení jednotlivých zemí Evropské unie. Připomíná, že Řecko vykazuje veřejný dluh ve výši 146 procent HDP, Itálie 137 procent, Francie 116 procent, Belgie 108 procent a Španělsko 101 procent HDP. Všechny tyto státy přitom používají euro jako svou národní měnu.

Do stejného přehledu řadí také Portugalsko s dluhem 89,7 procenta HDP a Finsko s 88,5 procenta HDP. Právě tento seznam má podle něj ukazovat, že euro samo o sobě nepřináší fiskální disciplínu ani hospodářskou stabilitu.

Vedle toho staví Českou republiku. Ta podle citovaných údajů hospodaří s dluhem ve výši 44,2 procenta HDP. Ani tento výsledek nepovažuje za ideální, protože vznikl po letech vysokých deficitů, přesto jej pokládá za důkaz, že česká koruna rozhodně nepředstavuje ekonomickou přítěž.

Ještě ostřeji reaguje na argument o místě u evropského rozhodovacího stolu. Zastánci eura často tvrdí, že země mimo eurozónu stojí stranou klíčových rozhodnutí. Stoniš tuto představu odmítá a používá obraz, který tvoří hlavní osu celého jeho komentáře.


Právě zde se podle Stoniše ukazuje rozdíl mezi dvěma pohledy na budoucnost české ekonomiky. Prezident vidí v euru větší integraci a silnější hlas v Evropě. Šéfredaktor Deníku TO naopak považuje společnou měnu za symbol politického projektu, který podle něj přinesl vysoké dluhy a dlouhodobé hospodářské problémy části Evropy.

Celou debatu proto odmítá redukovat na otázku sentimentu. Tvrdí, že většina občanů, kteří si přejí zachovat korunu, nevychází z emocí, ale z přesvědčení, že vlastní měna představuje pro Českou republiku výhodu.

V závěru pak prezidentovi přeje hodně štěstí v souboji, který si podle něj sám vybral. Nevede jej totiž jen proti koruně, ale také proti většinovému názoru společnosti, která se společné evropské měny vzdát nechce.