Jmenování Matěje Bendy do čela nového odboru obranně-průmyslové spolupráce na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) není jen běžnou personální změnou. Dokončuje se tím přesun části agendy, který začal 1. června 2026, kdy se útvar průmyslové spolupráce přesunul z Ministerstva obrany na MPO včetně pracovních míst a financí.

Vláda změnu vysvětluje především silnou exportní orientací českého obranného průmyslu. Podle MPO směřuje přibližně 90 procent jeho produkce do zahraničí a sektor je zároveň silně propojen s výzkumem, inovacemi a technologickým rozvojem. Přesun proto zapadá do širší snahy Karla Havlíčka soustředit průmyslovou a hospodářskou politiku více pod jeden resort. Podstatné však je, že nový odbor nemá řešit pouze export nebo zahraniční veletrhy. Z oficiální náplně jeho útvarů vyplývá, že MPO má získat výraznou roli také při vyjednávání o zapojení českých firem do strategických akvizic Armády ČR.

Armáda určí potřebu, MPO bude hlídat český průmysl

Ministerstvo obrany nadále rozhoduje o vojenských schopnostech, požadavcích armády a samotných akvizicích. MPO ale dostává silnější pozici při řešení jejich průmyslového dopadu. Výběrové řízení na vedení oddělení rozvoje obranného průmyslu například výslovně uvádí „vůdčí roli při vyjednávání zapojení českého obranného průmyslu do strategických akvizic AČR“. Součástí agendy má být také rozvoj domácích výrobních kapacit pro krizové stavy, dodavatelské řetězce a jednání s EU a NATO.


Do obrany míří 191 miliard. Otázkou je, kolik zůstane doma

Význam změny roste s objemem peněz, které má stát v příštím roce na obranu vydat. Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá přímo pro Ministerstvo obrany s částkou 190,96 miliardy korun, proti 154,79 miliardy letos. Po započtení dalších obranných výdajů v jiných kapitolách má celková částka dosáhnout přibližně 195 miliard korun.


To je ekonomicky logické, ale vzniká prostor pro budoucí střet priorit. Armáda bude přirozeně požadovat řešení, které nejlépe odpovídá jejím operačním potřebám. MPO bude naopak usilovat o co nejvyšší zapojení českých podniků. Ve většině případů se oba zájmy mohou doplňovat, ne vždy však musí být totožné.

MPO stojí mezi firmami, armádou a evropskými penězi


Jmenování Matěje Bendy proto není důležité samo o sobě. Je především potvrzením, že nová struktura začíná fungovat a že vláda mění způsob, jakým chce český obranný průmysl řídit. Nejde o přesun samotných armádních nákupů pod MPO. Přesouvá se ale významná část průmyslové politiky, která bude rozhodovat o tom, jak velký podíl na rostoucích obranných výdajích získají české společnosti.

To může být pro domácí ekonomiku přínosné. Pokud stát dokáže propojit bezpečnostní potřeby armády s domácím výzkumem, výrobou a exportem, mohou rostoucí obranné výdaje současně posilovat průmyslovou základnu země. Skutečnou zkouškou nového systému ale budou až konkrétní velké zakázky. Teprve u nich se ukáže, zda dokážou Ministerstvo obrany a MPO sladit vojenské požadavky s ekonomickým zájmem státu a kdo bude mít větší váhu ve chvíli, kdy se oba cíle dostanou do konfliktu.



Zdroje: 1. Ministerstvo průmyslu a obchodu – přesun agendy obranného průmyslu z Ministerstva obrany⁠; 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu – jmenování Matěje Bendy⁠; 3. Ministerstvo průmyslu a obchodu – náplň oddělení rozvoje obranného průmyslu⁠; 4. Ministerstvo financí – návrh státního rozpočtu na rok 2027⁠; 5. Úřad vlády – tisková konference k návrhu rozpočtu 2027⁠